Umíme si skutečně užít naši svobodu naplno? Video z mojí přednášky

3. června jsem měl tu čest přednášet na konferenci Unaveni svobodou, kterou pořádal Skautský institut. Čest to pro mě byla nejen proto, že mne organizátoři vybrali mezi řečníky, ale i proto, že mezi ně vybrali třeba Petra Pitharta, Erika Taberyho, Ondřeje Kundru a řadu dalších. A taková společnost se prostě neodmítá.

Zprvu jsem to ale nevěděl. Pozvánka mi přišla krátce poté, co jsem přednášel v Havlíčkově Brodě. Tam se přednáška docela povedla a já v pozitivní náladě souhlasil i s vystoupením pro Skautský institut. Říkal jsem si, že to téma je docela obecné, dá se o něm dobře mluvit a napadá mě dost témat, která bych mohl probrat.

Jenomže pak jsem zeptal, kdo tam bude přednášet dál. Když jsem se to dozvěděl, zalil mě pot. Přednášet vedle Petra Pitharta? Dělit se o zkušenosti někde, kde se o ně dělí zkušení novináři, jako je Erik Tabery, Ondřej Kundra, Filip Rožánek a další? To pro mne byla opravdu velká výzva a dost jsem znejistěl, zda jsem to nepřepískl.

Jsme unaveni svobodou?

Téma konference bylo velmi důležité. V dnešní době plné nástrah, nebezpečí, rychlých změn a nespočtu možností je někdy těžké nezpochybnit, zda jsme skutečně tak svobodní, jak bychom chtěli být. Petr Pithart například mluvil o demokracii, Erik Tabery o svobodě médií, Ondřej Kundra o fake news, Apoléna Rychlíková o chudobě…

Já, ačkoliv jsem si myslel, že téma vymyslím rychle, jsem jeho vymýšlením strávil několik týdnů. Vůbec jsem nevěděl, co bych mohl mezi takovými hosty říct. Nechtěl jsem jít cestou mých vlastních názorů na naši společnost, politiku, média apod. To jsem raději přenechal zkušenějším.

Místo toho jsem si vybral téma, které je mi blízké a které jsem si sám prožil. Mluvil jsem o tom, kdy jsem cítil, že moje svoboda je tak trochu ohrožena, že je mi vyčítáno, jak jsem se rozhodl a že jsem některými lidmi škatulkován a podceňován.

Svobodu je potřeba si užít

Všichni řečníci byli prezentováni podobnými fotografiemi.

Mluvil jsem o tom, jak jsem se rozhodl nejít na vysokou školu, čímž jsem hodně lidí v mém okolí překvapil. Někteří mi skutečně říkali, že bez vysoké budu leda tak někde mít nádobí a nikdy si nenajdu lepší práci. Že budu hlupák, který se nic nenaučí, nic nebude vědět a nebude vůbec k užitku.

Mluvil jsem o tom, že vysoká škola má smysl, pokud ji studujete proto, abyste se něco naučili a dosáhli tak některého ze svých cílů. Nemá smysl, pokud ji studujete z donucení, nebaví vás a v oboru se možná ani nechcete uplatnit. Dost jsem čerpal i z příběhů, které mi přišly po zveřejnění tohoto článku.

Mluvil jsem ale také o tom, jak si svobodu užít o trochu víc. My ji máme, ale někdy si ani nevšimneme toho, co všechno nám ve skutečnosti nabízí. Žijeme v době, kdy se můžeme spojit s kýmkoliv, napsat komukoliv a sledovat kohokoliv. Sociální sítě nám daly možnosti, které generace před námi neměly. Využíváme jich ale? Nebo je proměňujeme jen v prokrastinační nástroj, který nám nic kloudného nepřináší?

Co nabízí svoboda?

Osobnosti jako Bill Gates, Mark Zuckerberg, Elon Musk a další vás samy vybízejí k tomu, abyste jim napsali. Můžete to udělat teď hned – na jejich webech či sociálních sítích. Jasně, je dost možné, že vám vůbec nezareagují, ale mohly generace před námi oslovit Henryho Forda? Steva Jobse? Kohokoliv jiného? Jen velmi stěží.

My ty možnosti máme. Jak je využijeme a jak se ty, kteří nás inspirují a mohou nám něco poradit, zaujmeme, je jen na nás.

Zdroj fotky: Skautský institut

Naši svobodu si nejvíce omezujeme my sami. Přispívají k tomu naše vnitřní strachy, různé předsudky a omezení, která ale často vznikají pouze v naší hlavě. V přednášce jsem mluvil třeba o tom, co mi pomáhá „moje strachy“ zvládat a doporučil jsem i nějaké knížky, které mně, ale i mnoha lidem v mém okolí pomohly se zvýšením osobní produktivity.

Pro většinu z nás to totiž dneska není o tom, zda můžeme, ale zda se dokážeme rozhoupat k akci, zda dokážeme věci dotahovat do konce a zda se dokážeme pro něco skutečně nadchnout. Žijeme ve svobodné době a většina z nás se může rozhodnout, jak s tím naloží.

V přednášce jsem ale mluvil i o věcech, které mě trápí. Zmínil jsem třeba potřebu kritického myšlení a snažil se posluchače podpořit i v tom, aby nemysleli jen na sebe, ale i na ostatní. Aby se snažili vymýšlet a dělat i takové věci, které dělají svět lepším…

Bude to ještě lepší

Baví mě lidi kolem sebe podporovat v jejich růstu, ať už souvisí s podnikáním, kariérou nebo jen se změnou myšlení. Rozhovory na Mladém podnikateli pomáhají měsíčně desítkám tisíc lidí získávat zadarmo cennou inspiraci, nové nápady a rady zkušenějších odborníků. V desetimiliónové zemi to není mnoho, ale je to dost na to, aby ti lidé mohli sebe i svoje okolí posunout dopředu a společně vytvořit něco nového.

Je to ale k ničemu, když si sami neuvědomí vlastní možnosti, které jim nabízí dnešní doba a které mohou jejich snažení zeefektivnit. Přál bych si, aby k tomu ta přednáška přispěla.

PS: Byl jsem fakt dost nervózní a navíc mi bylo docela špatně. Omlouvám se proto, že můj projev nebyl úplně bezchybný. Příště to zase bude lepší.