5. 10. 2012
Každý bloger by chtěl být úspěšný, pokud za úspěšnost považujeme vysokou čtenost článků, velké množství komentářů, časté příchody z RSS čteček a podobně. Stejně tak by každý chtěl prostřednictvím svého blogu zpropagovat svoji osobu, proslavit své jméno a získat si jakýsi respekt. V Česku máme mnoho úspěšných blogů, ale co je spojuje?
Říká se, že pokud chceme být úspěšní, měli bychom se od úspěšných i učit. Při vytváření mého blogu jsem se tedy několikrát podíval, jak vypadají známé blogy, za něž považuji ty, které jsou v každém článku na téma „Blogy, které musíte číst“, lidé se o nich zmiňují na fórech a sociálních sítích, v komentářích mají desítky příspěvků a v neposlední řadě produkují fantastické čtení.
Na základě mého pozorování jsem získal několik poznatků, o něž bych se chtěl podělit. Mnoho z nich totiž vyvrací blogerské mýty o tom, jak vybudovat úspěšný blog, a mnohdy je to nejprimitivnější řešení tím nejlepším. Rozdělil jsem to do dvou kategorií, na technické a obsahové poznatky.
To jsou ty, které spočívají v budování blogu jako webové stránky. Počítám sem například redakční systém, použité pluginy, vzhled a další.
Nejúspěšnější české blogy o online podnikání jsou postaveny na bezplatném systému WordPress, který je v Česku skutečně velmi populární. Já na něm buduji třeba i magazín MladýPodnikatel.cz, ale postavit se na něm dá skutečně všechno. Proč investovat do něčeho, co tak dobře funguje zadarmo?
Začínající blogeři mají tendenci instalovat co nejvíce pluginů a různých vylepšení. Přitom ty nejlepší české blogy žádné pluginy nevyužívají. Společným znakem je snad jen nějaký ten plugin na lepší SEO, vytvoření sitemap, úpravu URL rubrik a podobně. Tipnu se, že společných pluginů bude asi tak pět. Více ne.
Koluje nepsané pravidlo, že bychom čtenáři měli články doporučovat přímo v článcích. Lze to řešit například vypsáním pěti tématicky relevantních nebo naposledy publikovaných článků na konci každého článku. Sám jsem tento krok chtěl učinit, ale všiml jsem si, že ani jeden ze mnou označených blogů za úspěšné toto vylepšení nemá. Můžeme tedy usoudit, že pokud čtenáře článek zaujme, rád si sám dohledá další. Tento fakt pozoruji i na svém blogu, kde sleduji činnost čtenářů skrze Google Analytics a vidím, na co klikají.
Mnoho blogerů se snaží, aby jejich blogy byly co „nejhonosnější“. Různá blikátka, točící se koule se štítky, padesát různě řazených žebříčků článků, velké počítadlo Toplist v panelu a další a další. Všimli jste si ale někdy, že nejznámější blogy jsou většinou velmi jednoduché?
Mezi obsahové poznatky řadím to nejdůležitější.
Ne, nejsem blázen a ani jsem se nepřepsal. Všechny výše uvedené poznatky jsou sice krásné postřehy, které lze označit za naprosté detaily, ale úspěšný blog vám neudělají. Největším společným znakem všech úspěšných blogů (a to na celém světě), je pouze jedno – obsah.
Pokud by Petr Jeník nepsal svým mnohdy kontroverzním stylem, který má většinou vysokou přidanou hodnotu a je přínosný, asi by jeho blog nebyl tak známý. Kdyby Ivan Sarközi na svém blogu takřka denně nepublikoval novinky, postřehy a další užitečné informace ze světa byznysu, rovněž by ho nikdo moc nečetl. A v neposlední řadě, kdyby John upřímně a bez přetvářek nepopisoval radosti i strasti svého podnikání, rovněž by si nezískal velkou čtenářskou komunitu a nebyl by tak známý.
Podle mě dalším naprosto nesmyslným mýtem je, že zmíněné blogy jsou úspěšné jen díky popularitě jejich autora. Nemám informace o tom, čím se před vytvořením blogu tak proslavil Ivan, Petr a John, ale s tímto pravidlem nesouhlasím. Nemyslím si totiž, že lidé čtou blogy jen podle toho, zdali znají jejich autora. Ba naopak, hledají nové tváře, které jim poskytnou hodnotné informace a třeba i napomohou jejich byznysu.
Kontroverzní články jsou sice super, ale příliš vám nepomohou. Pravidlo, že vaše články musí být kontroverzní a nejlépe něco kritizovat nebo publikovat revoltní myšlenky, je nesmysl. Osobně za nejvíce kontroverzního blogera z těch, co sleduji, považuji Petra, který už nadpisem dokáže čtenáři svůj článek vnutit. I přesto, že Petr vydává mnoho podobných článků, vydává i řadu „normálních“ článků, které popisují jeho poznatky z podnikání a radí ostatním. Lidé ho nečtou jen proto, že hledají plavce proti proudu, ale proto, že chtějí hodnotné informace, které jim pomohou.
Převládá názor, že musíte vydávat stále nové články. Většina blogerů to řeší tím, že napíše o všem, co je napadne. Tím blog zamoří zbytečnými informacemi, které jejich čtenáře vůbec nezajímají. Vaším cílem by mělo být jasné stanovení tématiky blogu, nalezení okruhu témat, kterým se budete věnovat, a zároveň i vymýšlení hodnotných témat, jež čtenáře zaujmou. Dbát na to musíte i při psaní článku. Pokud si po jeho přečtení všichni čtenáři nic neodnesou, děláte něco špatně. Pokud si něco odnese jen každý pátý čtenář, tak to znamená, že alespoň někomu váš článek něco dal.
Hloupost je i to, že musíte psát každý den. Toto pravidlo považuji za naprostý nesmysl. Jsem toho názoru, že blog dělá kvalitním obsah, nikoliv frekvence vydávání článků. Mějte raději blog, který vydá článek jednou týdně, ale bude stát za to, než blog s každý den novým článkem, který jste psali pět minut jenom proto, abyste na zítra měli co publikovat…
Trochu smutné pravidlo, ale je to tak. Pomineme-li Johna, který má pro svoji mnohdy nedokonalou češtinu důvod, tak i přes kvalitu a přínosnost Ivanových a Petrových článků obsahují někdy až příliš mnoho chyb. Jenomže, komu to vadí? Nejenom tito dva pánové, ale i mnoho dalších, se snaží svým čtenářům předat svoje zkušenosti. Píší to při práci a jejich články mají hlavu i patu. Jsou přínosné a super. Kritizovat je za nějakou tu chybu je sice svým způsobem oprávněné, ale naprosto zbytečné. Nepíší knihu, ale blog, v němž dobrovolně a bez odměny radí svým čtenářům.
Rovněž ale nesmíte psát jako prase. Na zmíněných blozích se sice setkáte s nějakou tou chybou, ale tím myslím spíše překlep, chybějící interpunkci a další. Čeština je krásná a moji korektoři mi stále říkají, kolik mi našli v článku chyb. Nicméně to jsou chyby a chibi…
Většina blogerů je v komentářích aktivní a reaguje na příspěvky ostatních. Je zbytečné za každý komentář děkovat, ale měli byste reagovat hlavně na kritiku, kde je nutno si svůj názor obhájit a podat čtenářům hodnotné důvody, proč máte pravdu. Divili byste se, kolik lidí čte kromě článku i komentáře.
Vložit do článků odkaz na něho cizího je mnohdy problém. Proč byste měli někoho podporovat? Proč byste ho měli propagovat? Proč mu máte zvyšovat ranky? Odkáže snad on na vás? Nejspíš ne, ale s touto logikou daleko nedojdete. Převládá názor, že by blog neměl být vytvářen pro zisk. Přilepšit si nějakou korunou umístěním banneru do panelu problém není, proč ne, ale váhat nad každým dotazem? Proč? Čtenáře naopak zaujme, když vidí, že doporučujete i jiné lidi, jejich projekty a jste otevření…
Lidé jsou rádi, když si mohou představit, kdo za blogem stojí. Buďte také trochu osobití. Neschovávejte se za přezdívku, ale klidně o sobě něco řekněte. Žijeme v moderní době, trendem jsou sociální sítě všeho druhu, proč dnes ještě skrývat svoje jméno?
Blog je vaše vizitka. Vy jste jeho pán. Bude úspěšný tak, jak jej úspěšným uděláte. Vykašlete se na všechno, nainstalujte první šablonu, kterou uvidíte, nehledejte zbytečné pluginy, doplňky a další zbytečnosti. Zaměřte se na to nejdůležitější, a to na obsah. Pište tak, aby si čtenář článek užil. Aby se v půlce nezeptal, zdali to není ztráta času. Snažte se přilákat nové čtenáře zajímavými tématy a řešením různých problémů. Buďte osobití, otevření a upřímní. Nehrajte si na něco, co nejste, ale snažte se čtenářům na rovinu říct, kdo jste.
Na světě neexistují pravidla, jak získat pět tisíc odběratelů RSS. Existuje pouze jedno pravidlo – kvalitní blog spočívá ve kvalitním čtení. Ne v pluginech, ne v šabloně…
5. 10. 2012
Jirko, děkuji. Mám stejný styl výběru článků. RSS mám přehlídnuté rychle. Dám si na to pozor a budu se snažit více zaujmout a nebulvarizovat i v krátkém znění nadpisů.
Mám zkušenost, že když v textu vzpomenu seriál, ale v „podobných článcích“ na konci jsou jen dva z nich, ostatní čtenáři nehledají a nečtou.
Opravdu pěkný článek 🙂
Článek mě teda fakt zaujal 🙂
Dobré čtení, jen tak dál!
Ale taky bych něco chtěla říct – když bude fakt hnusné pozadí, tak se to čtenářům líbit nebude. Já jsem takhle byla nucena odejít z jednoho fakt čtivého blogu, protože měla černé pozadí a hnědé písmo. Musí to vypadat vzhledově dobře a musí to být hlavně čitelné!
Takže tvoje věta –
Na světě neexistují pravidla, jak získat pět tisíc odběratelů RSS. Existuje pouze jedno pravidlo – kvalitní blog spočívá ve kvalitním čtení. Ne v pluginech, ne v šabloně…
Je tak trochu pravda, ale i tak trochu i lež.
Ale jinak máš dobré tipy a rady 🙂
Opravdu hezký a vyčerpávající článek, Jirko. Díky za něj 🙂
Pro ty, kteří začínají, ale jsou i ve fázi vývoje doporučuji si přečíst tento článek, který mi dal opravdu zabrat https://www.viktorholas.cz/rady-zacinajicim-blogerum/
Přece jen se nepodaří každý den přemluvit celosvětové experty k pár větám 🙂
Jsou to léta píle a stále je se co učit. Dám se tedy do vyladění obsahu, čtenářů není nikdy dost.