Dneska je to 1 rok, co natáčím videorozhovory. Co mi to dalo?

15. dubna 2015. Na Mladém podnikateli už několik dní běží upoutávky na něco nového. Uživatelé ví teprve 3 dny, že to budou videa. 15. dubna 2015, přesně před rokem vychází první videorozhovor, a tím se změní nejen Mladý podnikatel, ale i já sám.

V tomto článku se společně ohlédneme za uplynulým rokem, jehož podstatnou část jsem věnoval právě tvorbě videorozhovorů. Povím vám, jak to všechno začalo, jaké jsem udělal chyby, ale i co se chystá v následujících měsících. Úplně na závěr vám naznačím jednu novinku, kterou byste ode mne možná nečekali a která naprosto změnila moje podnikání. Pojďme do toho.

Jak to všechno začalo?

S myšlenkou natáčení videorozhovorů jsem si hrál už dlouho. Neměl jsem ale odvahu postavit se před kameru. Pamatuji si, jak jsem někdy na přelomu roku ve firmě ukazoval prezentaci s tím, jak by v budoucnu mohl Mladý podnikatel vypadat. Moje vize byla jednoduchá – přinášet na český internet více českého know-how a české inspirace. Protože to je podle mě to, co tu chybí a co spoustu začátečníků a laiků svádí z cesty.

Během několika dní po mé prezentaci jsme se pustili do práce. Začalo se nakupovat. Kamery, světla, plachty do studia, mikrofony a spousta dalších věcí.

První natáčení bylo těžké. Přišel Kuba Rož a začal mi vyprávět o svém podnikání. Měl jsem horečku, bylo mi špatně, ale nechtěl jsem první natáčení odkládat. Na webu se jako první objevil rozhovor s Honzou Kvasničkou, přesně před rokem. Krátce poté následoval Peter Chodelka. Všechny 3 rozhovory slavily velký úspěch a já věděl, že tudy vede cesta.

První natáčení. Celé video s Jakubem najdete zde.

Začátky jsou nejhorší. Kromě videí jsme spouštěli i redesign webu. Věděl jsem, že na to čekají tisíce lidí, protože jsme už nějakou dobu vedli kampaň, že něco chystáme. Měl jsem strach z chyb, jelikož se toho mohlo hodně podělat. S programátory jsem ten den šel spát až hodně pozdě v noci, v průběhu níž jsme spustili nový web a vykopli první video.

Možná si dovedete představit ty pocity, které jsem měl.

Co na to lidi řeknou? Nebudou se mi smát? Nebudu vypadat jako hlupák? Co se jim nebude líbit nejvíc? Co, když jsem pokládal špatné otázky? Co, když odsoudí délku rozhovorů, podobu studia nebo něco dalšího? Co, když se mi vysmějí?

Když jsem ráno vstal (moc jsem toho nenapsal, takže to nebylo dlouho po spuštění), měl jsem strach se podívat na mobil. Rozeslal se newsletter, vydaly se statusy na Facebooku a Twitteru, několik lidí už to sdílelo. Video mělo první přehrání a ke mně začaly chodit první ohlasy lidí, kteří mi posílali svoje názory. Byly pozitivní.

Jak se říká, že potřebujete negativní kritiku, protože ta vás posouvá dopředu, tak těch pár dní po spuštění jsem ji nechtěl. Chtěl jsem slyšet jen veškerou chválu, protože jsem z toho byl tak vyděšený, že by mi cokoliv negativního mohlo podlomit kolena. Nakonec jsme ale stejně brzy po spuštění začali zapracovávat první připomínky – nejvíce si lidé stěžovali na kvalitu zvuku apod.

Co jsem se za ten rok naučil?

Rok je krátká doba. V podobě videí na Mladém podnikateli jde o 54 vydaných rozhovorů a podcastů, desítky tisíc přehrání a stovky hodin práce. Dalo mi to strašně moc.

Třeba jsem zjistil, že neexistují vůbec žádné hranice. V ničem. Lidé mi říkali, že se na dlouhá videa nebude nikdo dívat a že musí mít maximálně 10-15 minut. Moje videa mají i přes hodinu a lidé se na ně dívají. Jedno z nejsledovanějších videí má 1 hodinu 46 minut. Diváci jej milují.

Také jsem se bál, že si nedokážu sáhnout na „TOP hosty“. Dneska není problém pozvat nějakého freelancera nebo marketéra z agentury. Pokud se nebojí kamery nebo nemohou mluvit, vždy na pozvání rádi kývnou. Větší problém nastává v případě byznysmenů – majitelé e-shopů, agentur, velkých firem. Ti nemají čas a mnohdy ani důvod přijít.

Přesto jsem se doposud nesetkal s razantním „ne“. Kývli všichni. U některých jsme se nakonec nedomluvili na tématu rozhovoru, s jinými odkládáme termíny natáčení, u dalších jsme zvolili textovou formu, ale nikdo mi to přímo neodmítl. Kývli mi lidé, jako je Martin Rozhoň, Roman Tlustý, Oliver Dlouhý, ale přislíbenou mám účast i Martina Kasy, Ladislava Špačka, Martiny Chytilové (CEO Slevomatu), Tomáše Bravermana (CEO Heuréky) a dalších.

Naučil jsem se toho ale podstatně víc. Pár bodů musím zmínit:

• Kvalita obsahu: Je relativní. Pro každého je kvalitní něco jiného. I já mám na moje rozhovory vlastní názor a u těch, které se mně osobně líbily nejméně, jsem se setkal s extrémně pozitivní kritikou ze strany diváků. To, že se video nelíbí jednomu člověku, neznamená, že se nemůže líbit tisícům dalších.
• Výběr hostů: Ať vyberete kohokoliv, vždy se najde někdo, kdo vůči němu bude negativní. Má s ním negativní zkušenosti, je to jeho konkurent, není mu sympatický apod. Na začátku jsem chtěl hledat jen ideální hosty, nakonec jsem musel svoje nároky snížit. Nevybral bych nikoho.
• Self-promo: Co si budeme nalhávat, pro většinu marketérů a lidí, co představují nějaký produkt či služby, jsou rozhovory vlastní propagací. To nevadí. Nedá se s tím nic dělat. Za ten rok jsem ale odmítl desítky lidí, co chtěli natáčet jen proto, aby si honili svoje ego. Ty je potřeba oddělit, protože pokud jim jde jenom o sebe, nejde jim o moje diváky.
• Stres: Divili byste se, kolik profíků, kteří navenek vypadají jistě a zkušeně, se před kamerou málem roztřáslo. Najednou nedokázali pořádně mluvit, dát dohromady myšlenku, soustředit se. Na některých videích to pozná i divák. Já na to musím být připraven a hostovi se snažit pomoct. Ze začátku jsem nevěděl, jak náročné to bude.
• Omezení: Zejména u velkých firem máte spoustu omezení v tom, na co se můžete zeptat. Nikdo mi nebrání otázku položit, ale nedočkám se odpovědi. Firemní know-how, NDA apod. Často je složité kolem toho kroužit a nezeptat se. Musíte se to ale naučit respektovat, protože ten host naproti vám nemusí odpovědět vůbec na nic.
• Konzistence: Pro své publikum musíte být čitelní. V tom, kdy vyjde nové video, jaké bude a co od vás mohou očekávat. Já vydávám video každou středu, což je velká výzva. Třeba video s Petrem Mišákem bylo domluveno hodně na poslední chvíli, protože další středu nebylo, co vydávat. Odpadne host, něco se stane apod. A vy najednou nemáte nic.

Co se mi nepovedlo?

Jelikož jsem v životě videa nenatáčel a nikdy jsem rozhovory naživo nedělal, byla to pro mě jedna velká škola. Asi největší chybou byla příprava původního studia. Myslel jsem ve velkém, a tak jsem nakoupil spoustu velkých těžkých foťáků, světel a postavil monstrózní studio. To mě začalo limitovat – nemohl jsem natáčet s více hosty, potřeboval jsem lidi za kamerou (ve výsledku 1 člověk, co jen sedí, kouká a nic nedělá), komplikovalo to postprodukci apod.

Nakonec jsem původní studio úplně zrušil. Vykašlal jsem se na rady všech odborníků a nakoupil si 3 malé kamery, které společně se stojany, světly a mikrofony složím do cestovního kufru na kolečkách. S ním dokáži během pár minut vyběhnout za hostem, za 15 minut vše připravit a zvesela natáčet. Nikoho k tomu nepotřebuji.

Vybavení je celkově věc, ve které se skvěle utápí peníze. Třeba teď při tvorbě studia musím kupovat úplně nová světla. Za ten výsledek to ale stojí. Na fotce připravuji kameru na natáčení u Vojty Kotouse doma.

Videa mi původně střihala externí firma. I to jsem zrušil a videa si střihám sám. Na první dobrou to zní jako blbost, jenomže když vám video nastřihá někdo jiný, musíte se na něj znovu podívat (a ještě jednou po zapracování připomínek), musíte v průběhu zapisovat poznámky do článku, posílat přesné časy, od kdy do kdy budou upoutávky, apod. Zabralo mi to mnohem více času, než když si video nastřihám sám. A ušetřené peníze mohu investovat do marketingu.

Ze zákulisí:

Možná jsem se na to ale měl vykašlat. Měl jsem doma jen Maca Aira, na kterém se videa moc dobře střihat nedají. Koupil jsem Maca Pro a za pár dní si ho totálně zlil kafem. Takže jsem šel pro dalšího. Jen počítač na střihání videí a moje blbost mě vyšli přes 100 tisíc. Ale aspoň je dnes co vyprávět. 😈

Celkově jsem na začátku udělal chybu v tom, že jsem nepřemýšlel. Respektive jsem za sebe nechal přemýšlet jiné a sám to nechal plavat. Postupně jsem musel vše od základu předělat a dnes mi tu leží vybavení za desítky tisíc, které nevyužívám. Spálil jsem tak hodně peněz, ale to k tomu prostě patří.

Dneska si vše dělám zcela sám. Je to tak pro mě nejjednodušší a nejrychlejší. Do budoucna bych chtěl zaměstnat in-house 1 člověka, co mi s tím bude pomáhat. Ale dneska bych ho ještě nevyužil. Když nestíhám nebo nemám čas, furt mám možnost práci outsourcovat.

A další chyby…

Podceňoval jsem propagaci. Všude se říká, jak je obsah král. Jenomže vy toho krále musíte dopravit k lidem, protože jinak nemá, komu vládnout. Já tvořil spoustu obsahu, ale statistiky byly bídné. Musel jsem se proto více zaměřit na propagaci. Vzrostla návštěvnost webu, čtenost článků i sledovanost videí. O tom, jak to dělám, se dočtete zde.

Nepracoval jsem na osobním brandu. Nejsem ten typ, co potřebuje sdílet všechno ze svého soukromí a být neustále vidět. Na druhou stranu mi ale postupem času došlo, že se mi snáze zve host, který mne zná, než host, pro kterého jsem naprostý cizinec.

Začal jsem proto pracovat i na propagaci vlastního jména. V následujících měsících se rozběhne několik zajímavých spoluprací, které mi v tom pomohou. Už teď pracuji na své osobní FB page, pro kterou tvořím unikátní obsah, a chystám toho víc.

Více sleduji cashflow. Ačkoliv ze svého podnikání zveřejňuji poměrně hodně informací a postupů, příjmy jsem ještě nezveřejnil. A zatím se k tomu ani nechystám. Specifikum Mladého podnikatele je v tom, že nevydělává konzistentně každý měsíc. V lednu prodáte 5 bannerových ploch na 3-4 měsíce dopředu, takže do března příjmy klesnou, ale v lednu se napakujete. Nutí vás to tedy hospodařit tak, abyste ty 3 měsíce nebyli na dně. Pokud např. vím, že mi v březnu vyjde speciální rozhovor, do jehož propagace chci dát více peněz, musím s tím předem počítat.

Pozitivní je, že se mi Mladého podnikatele daří držet v solidním zisku. Také se mi daří vyjednávat zajímavé spolupráce, které mi snižují měsíční náklady. Posledních několik měsíců se více dívám na to, co všechno mi peníze bere a proč.

Pár zajímavých faktů navíc

• 3 videa nebyla publikována, protože jsem nebyl spokojen s jejich obsahem.
• 2 videa měla špatný zvuk. Pokazil se mikrofon a zvuk se nenahrál dobře. 1 video nevyšlo vůbec, 2. video vyšlo – v rozhovoru o Plzeňském Barcampu slyšíte skvěle hosta, u mě se ale zvuk musel zesilovat z jejího, protože můj klopák nenahrával.
• Natáčelo se ve 4 městech. Praha, Ostrava, Plzeň a Pardubice.

Jirka Kolařík si dává selfie, zatímco si povídám s Endis Wágnerovou v Plzni.

• 500 přehrání získávají většinou videa v den vydání. Spousta lidí si navíc okamžitě stahuje podcast, případně video ukládá na později a vrací se k němu. Sledovanost video roste dlouhodobě.
• Každý den se na webu provedou stovky přehrání videí. A samozřejmě, jsou z celého světa (zdravím i digitální nomády!).

Na co se můžete těšit ve 2. roce?

Mám obrovské plány. Mohu vám slíbit 2 videa týdně (chci, aby si vybral každý), některá videa budou kratší (jsou témata, která to vyžadují), některá ale naopak delší (tam, kde se vyplatí jít více do hloubky), budu se snažit být co nejvíce praktický a názorný, abychom se vyhli jen obecné teorii (to je největší výzva ze všeho a ne vždy to jde) a rád bych vám ukázal i hosty z růstných odvětví, s odlišnými zkušenostmi, znalostmi apod. Vyzkoušet chci i natáčení s více hosty najednou.

Do videí bych rád obsazoval zejména lidi z e-commerce a online marketingu. Můžete se ale těšit i na nějaké speciální vydání, jako byl třeba Roman Tlustý. Hosté z offline prostředí, z ne-marketingových oborů a možná i lidé, co nepodnikají vůbec. Nedávno jsem třeba jel taxíkem. Řidič je bývalý programátor. Vyhořel a dnes dobrovolně řídí taxi. Napadá mě milion otázek, jejichž odpovědi byste možná rádi slyšeli.

Aktuálně připravuji nové studio. Největší otazník je, co dát na pozadí videa. 🙂 Chtěl bych něco, co vám bude blízké, co třeba sami poznáte a co bude ladit s tím, co dělá Mladý podnikatel. Zkuste uhádnout, co mě napadlo. Ve studiu bych chtěl zrealizovat první natáčení na přelomu dubna a května.

Zatím to vypadá takhle. Už teď ale mohu s jistotou říct, že do této místnosti přijde velká část české e-commerce scény!

A k tomu všemu připravuji nový obsah speciálně pro moji osobní FB page. Snažím se o to, aby velká část informací byla skutečně unikátní. Třeba vybírám zajímavé fakty z české e-commerce, startup a marketingové scény, které byste neměli nikde jinde najít. Zjistíte třeba to, kolik vyplatil Tipsport v roce 2015 v rámci věrnostního programu nebo kolik kampaní má DámeJídlo v Google Adwords. Pokud jste ještě nedali lajk, můžete to změnit tady:

V následujících dnech zde na blogu vydám článek, ve kterém odhalím největší a nejriskantnější krok, jaký jsem doposud v podnikání udělal. Stál mě spoustu peněz a hodně lidí mě nepochopí. Bylo to extrémně těžké rozhodnutí, které ve mně zrálo několik měsíců. A není to tak dlouho, co jsem jej udělal. Pokud vás to zajímá a pokud chcete zjistit, čím vším jsem si kvůli tomu musel projít, sledujte můj blog.

Díky moc za to, že jste dočetli až sem a že vás moje projekty zajímají. Držte palce do dalšího roku plného videí a článků, které pro vás chystám. 🙂