Pozitivismus je krásná věc, ale čeho je moc, toho je příliš…

Asi tak by se to dalo charakterizovat. Pro ještě lepší pochopení mohu uvést příklad. Když někoho požádám o kritiku svého webu, dopadne to takto:

• negativista řekne: „Na webu je hrozná grafika, kterou dělala asi nějaký lama, panel splývá s obsahem, menu je šílené… bla bla bla.“,
• pozitivista řekne: „Web je vcelku dobrý, ale zamyslel bych se nad vylepšením grafické stránky webu, lepším oddělením panelu od obsahu a trochu zajímavějším provedením menu, ale jinak je to super!“.

S mnoha pozitivními lidmi se bavím, často používají slovo „Super!“ (i s vykřičníkem) a jsou opravdu pozitivní. Někdy vás mohou až nakazit, když kolem sebe svoji pozitivní náladu šíří a v ničem nevidí problém, ale samozřejmě i oni mají své zábrany. Pozitivista je tedy člověk, který se i špatnou informaci snaží podat pozitivně a špatný výsledek přebrat ve svůj prospěch. Zbytečně nenadává, není to hater a nechce ostatní urazit.

Je pozitivismus správným přístupem k podnikání?

Když se s někým takovým bavím, cítím se zpočátku dobře, ale časem se začnu bát. Kolem sebe mám několik pozitivistů a je pravda, že mi mnohdy pomohli přijít na řešení jindy možná pro mne neřešitelného problému. Vše je o postoji, jaký k dané věci upřednostníme. Jenomže když se budete bavit s pozitivistou a ten bude vždy pouze pozitivní, může to být na škodu.

Jsem toho názoru, že pozitivismus je důležitý a je super být pozitivním člověk s pozitivním okolím, ale jsou situace, kdy je třeba dát vše stranou a bavit se reálně. Všiml jsem si, že mi v některých věcech pozitivisté příliš nepomohou. Například u zmíněné kritiky vidím jako daleko lepší řešení jít za někým hodně negativním, aby mě za web pořádně „zprcal“ a já se tomu ušetřil do budoucna. Sám jsem se i napálil, když mne jeden pozitivista podporoval v mém (dnes už naivním) nákupu domén, s nimiž si teď nevím rady. Kdybychom se na to tehdy oba dívali reálně a ne jen pozitivně, asi bych neprodělal tisíce korun.

Pozitivismus je podle mě jen subjektivní jednostranný pohled. Vždy je potřeba zvážit klady i zápory všeho, co chceme udělat. Když mi ale pozitivista na vše napíše „Super!“, tak to tak není. Pravdou je, že ve výše zmíněných problémech jsem díky „Super!“ na začátku získal nové zkušenosti, ale na druhou stranu je otázkou, zdali bych je nezískal i tak, a to objektivním a hlavně reálným pohledem na celou věc. Podle mne ano. Kdyby mi tehdy někdo raději vysvětlil, proč dané domény nemají cenu, určitě bych tím získal více a i ušetřil peníze.

Bojím se, že to někteří lidé se svým pozitivním chováním a hlavně s pozitivním hodnocením jiných dost přehánějí. Bojím se, že od nich nedostanu to, co opravdu potřebuji. Že mi neřeknou, jak na tom jsem a já neuslyším relevantní názor. U některých, které znám, tomu tak opravdu není.

Všiml jsem si i toho, že se pozitivisté tváří jako nestraníci, ale přitom vždy komentují jen to dobré. Vidět je to i na jejich blozích či příspěvcích na sociálních sítích. Já osobně nejsem negativní člověk a sám nerad používám slovíčka typu „Nejde“, „Nevím“, „Není“ a podobně. Rovněž se snažím kritiku podávat přínosně, slušně a s návrhy na nějaká řešení. Snažím se ale místo urputného pozitivismu být realistou a vždy věc řešit na rovinu. Nechci lidem říkat jen to dobré, chci je podporovat, ale zároveň jim na rovinu říct vše špatné. To je podle mě daleko přínosnější cestou za lepším výsledkem, byť to ze mne asi nedělá 100% pozitivistu. A já si nesmírně cením lidí, kteří mne podporují ve všem, co dělám, ale když to dělám špatně, nebojí se mi to na rovinu říct do očí…

Ve článku jsem schválně nejmenoval a nikoho jsem se nechtěl dotknout. Cílem celého článku bylo jen poukázání na to, že i s pozitivismem se to dá přehnat a že ne vždy je tím pravým ořechovým. Napište mi do komentářů, jak pozitivismus vnímáte vy. Děkuji vám! 🙂