Při plánování realizace projektu myslete na to, že nikdy nevymyslíte vše

Nemám rád plánování projektů, ale furt je plánuji. Něco mě napadne, začneme to realizovat a za pár dní zjistíme, že to stejně nemůžeme stihnout. Vždycky se objeví strašně moc komplikací, problémů, zádrhelů a třeba nás napadnou i nějaká vylepšení. Projekt na týden se tak může protáhnout třeba na měsíc a nedá se s tím nic dělat.

Není to o naší neschopnosti ani o rychlosti práce. Je to spíš o její nevyzpytatelnosti. Zrovna finišujeme několik projektů a když se tak ohlížím, vybavuji si, jak jsem jejich realizaci tipoval tak na týden a jak jsem jsem je chtěl spustit už někdy před měsícem. Jenomže se v průběhu prací objevily komplikace, přišlo se na nějaké problémy a opět se všechno protáhlo.

Na jednu stranu je to chyba z hlediska nějakého time-managementu, protože si rozvrhnete práci a následně musíte vše měnit, ale na druhou projekt zase vylepšíte, vychytáte na něm mouchy a uděláte ho celkově lepším.

Ve firmě jsme začali z vysoka. Hodně projektů, nové plány, velké vize. Začali jsme vše realizovat a náš záběr je teď docela velký. Když už to vypadá, že nějaký projekt spustíme, začneme jej testovat a najdeme řadu chyb, které jsme předtím neviděli. A nebo nás napadne nějaké vylepšení, co nás původně nenapadlo. Takže pracujeme dál a občas si říkám, že s našimi nároky ty projekty nikdy nespustíme 🙂

Plánovat projekty tak zkrátka nemá cenu. Alespoň z mého pohledu ne. Mohu si říci, že danou věc uděláme do určitého data nebo že to příští týden stoprocentně spustíme, neměl bych s tím počítat. Často si toho všímám i u klientů, kteří nám dají svoje deadliny, my je splníme, ale už není prostor na nějaké testování, které většinou odhalí něco, co by se dalo udělat jinak, lépe a podobně.

Právě to podle mě dělá z projektu projekt. Nikdy totiž nedokážete vše vymyslet na začátku a až postupně zjistíte, že něco je nesmysl, něco jste nedomysleli a něco je třeba úplně zbytečné.