6. 11. 2013
Mám takovou zvláštní zkušenost. Vždycky jsem měl respekt před odborníky ve svém oboru, kteří se jako odborníci prezentovali a i tak na internetu působili. Mohlo se jednat o cokoliv, o profesionální programátory, geniální grafiky, konzultanty a další. Několikrát jsem takové lidi i oslovil, ale bohužel to v drtivé většině případů skončilo fiaskem.
Neříkám, že každý, kdo se prezentuje jako odborník, je zákonitě „lhář“, ale moje zkušenost taková prostě je. Možná jsem měl smůlu na špatné lidi. Nejvíce jsem se spálil u WordPress programátorů a kóderů. Řada z nich se prezentuje jako naprosté ikony ve svém oboru. Píší o školeních, konzultacích, vydávají vlastní ebooky či dokonce knihy.
Zrovna s jedním spisovatelem jsem před pár dny měl špatnou zkušenost. Protože v týmu chceme mít opravdu jen profíky, rozhodl jsem se oslovit pár zajímavých lidí, co podle jejich webové prezentace jako profesionálové vypadali. Tenhle vypadal opravdu důstojně, bohužel jsme po pár dnech zjistili, že vlastně není kóder ani programátor a že jeho specializace ve WordPressu obsahuje jen manipulaci s nastavením v administraci a pouhou instalaci pluginů. Takže nic, ačkoliv s námi jako programátor chtěl spolupracovat.
Podobně je to i u textařů. Jakmile někdo vydá ebook nebo knihu, myslí si, že si ceny může vynásobit dvaceti. Když mu ale dáte něco napsat, většinou se to ani nevyrovná práci od nějakého průměrného textaře. O graficích a skutečnosti, že jejich designy se z většiny ani nedají nakódovat, případně to bude velmi velmi problematické, nemusím mluvit.
Občas tedy přemýšlím, co je lepší. Zda mít v týmu lidi, co sami sebe nazývají profesionály, nebo zda si vytvořit vlastní tým lidí, o jejichž kvalitách nehovoří jen jejich web, ale i jejich práce, byť s jejich „vycvičením“ budete mít trochu větší práci. Osobně jsem se vydal tou druhou cestou, protože na internetu se jako profesionál může tvářit kdokoliv, ale většinou tomu tak vůbec není. My ale potřebujeme kvalitní práci na vysoké úrovni, ne velké ego.
Právě proto klademe stále větší důraz na individuální konzultace a chystáme školení. Často s našimi lidmi probíráme jejich práci a snažíme se je tak školit. Ono asi bude nelepší si ty profesionály vychovat sám.
6. 11. 2013
Nedávno jsem slyšel něco podobného o Jobsovi – že „umí z hovna udělat kuličku“ a tu dobře prodat. IMHO Apple není good value for price a teď jim další takový Jobs chybí, proto jdou ke dnu.
Být hard odborník a zároveň se umět dobře prezentovat je docela vzácný případ. Nejlepší je tedy podle mě sdružovat ty hard odborníky a „prodat“ to za ně (=iParťák).
Myslím si, že „zastřešovat“ odborníky je ideální pro obě strany. Odborníci se tedy můžou plně věnovat tomu co jim jde nejlépe a nemusí své síly investovat do nějaké reklamy.
Většina skutečných odborníků bývají většinou plaší lidé, žijící ve světě své odbornosti, kteří mívají v sebepropagaci mezery. Naopak různí arogantní bullshitteři obvykle s odborností bývají poněkud na štíru.
skutočný odborníci mávajú často toľko práce, že im nezostáva čas na propagáciu
Ten nadpis je dost zavádějící. Mělo by to být:“Proč většinu RÁDOBYodborníků trumfnou i ti největší amatéři.“ Protože – logicky – pokud je někdo odborník, tak problematice rozumí více než amatér. Pokud lže, tak se za odborníka jen vydává, ale není jím. Spolupráce se skutečnými odborníky je samozřejmě mnohem efektivnější než s amatéry,
Spojit to nejlepší z obou světů se může podařit, pokud si firma pěstuje vlastní PR oddělení, třebaže menší, které spolupracuje s externí agenturou. Ať již jde o ad-hoc práci (tedy o dočasné přidělení úkolů agentuře), nebo o dlouhodobý proces spolupráce. Vybudování “štíhlého” PR oddělení uvnitř firmy zajistí managementu potřebný “vhled” do práce najaté agentury. Vlastní odborníci zevnitř firmy budou s to reálně zhodnotit efektivitu práce svých externě najatých kolegů. Firmě se tak bude dařit lépe řídit vztahy s veřejnosti a lépe jim bude rozumět. Navíc “insiders” mohou bez problémů obstarávat interní komunikaci (viz rubrika Interní komunikace ) skutečně “zevnitř” a zadávat agentuře případně jen dílčí úkoly.
Ano většinou jsem se s tím to přístupem setkal, myslím že jsi se dal dobrou cestou. Člověk si vychová zaměstnance k obrazu svému.
svoju rolu tu zohráva aj to, že amatéri dané veci robia väčšinou zadarmo iba tak z radosti a pre potešenie, narozdiel od niektorých odborníkov, ktorý chcú iba slušne zarobiť
Je zřejmé, že svému trhu rozumíš, takže si nekoupíš kdejaké pozlátko, ale na reálném trhu lidí na volné noze nejsou potřeba pro uživení jenom hard znalosti, ale často i umět se prezentovat.
Je pravda, že jako odborník určitě dokážeš najít lidi s lepším poměrem cena/výkon, kteří se třeba neumí prezentovat. Ale na druhou stranu, z pohledu onoho odborníka, kdo si myslíš, že vydělá víc? Ten kdo se umí perfektně prezentovat, ale zase nemá tolik hard znalostí nebo ten kdo se tolik prezentovat neumí, ale je odborník na slovo vzatý?
Ono upřímně, znám spoustu lidí, co jsou odborníci, jsou šikovní a pečliví, mají jenom jeden problém, neumí to prodat. A pak znám nešiky co berou víc než tihle lidé, protože i to svoje šlendriánství dokážou zabalit do zlatého alobalu.
Takže, kdybych já si měl vybírat, radši budu přeplacený šlendrián co napsal 5 ebooků než mizerně placený expert 🙂