1. 6. 2013
Před pár dny se mi povedlo úspěšně odmaturovat. Konečně jsem tak mohl zdárně ukončit jednu z kapitol mého života. Dovolím si tvrdit, že to pro mne znamená o trochu větší změnu než pro moje vrstevníky. Začíná mi totiž nový život, na který jsem se už dlouho těšil a který teď konečně mohu započít.
Pro většinu maturantů rovněž začíná nová éra života. Ukončili střední školu a někteří se vrhnou na školu novou či se pomalu pustí do zaměstnání. Poznají opět něco nového, nové zvyky, nový styl života, povinnosti i koníčky. Já jsem tento proces zažil už tak před dvěma lety, kdy jsem začal podnikat jenom proto, že mě to bavilo. Postupně jsem v tom ale nacházel to, co bych v životě chtěl dělat. Začal jsem tím žít, plnit si svá přání, poznávat nové lidi a budovat nové projekty. Už to pro mne nebyla jen zábava, ale i něco mnohem většího.
Asi tak rok zpátky jsem se do podnikání pustil s trochu větší vervou. Prodal jsem Objevit.cz, spustil iParťáka.cz a zrekonstruoval MladýPodnikatel.cz. Najednou jsem měl tým pár desítek lidí a dodnes s nimi pracuji na zakázkách našich klientů. K tomu všemu mám i vlastní klienty, jimž pomáhám s webovými stránkami a marketingem na internetu. Buduji vlastní internetové projekty a stále se vzdělávám. Jenomže právě škola pro mne byla něčím, co mi spíš bralo, než dávalo.
Jakmile si čichnete k penězům, začnete urgovat jiné lidi a tak nějak se sám i zabezpečíte, začne vám školní prostředí připadat trochu zvláštní. Učitelé stále omílají něco ohledně maturity, uplatnění na trhu práce a o dobrých známkách, úspěšných zkoušeních a dalším. Vám se v hlavě začne objevovat myšlenka, zda to všechno máte zapotřebí. Vaši klienti budou vyžadovat vaši přítomnost i tehdy, kdy budete sedět v lavici. Podnikání začne školu přerůstat a vy se dostanete do stavu, kdy budete zoufalí z nedostatku času, sil i odhodlání vůbec něco dělat, protože to vzápětí škola může pokazit.
Pro mne už to byl vcelku problém, což se projevilo i na mé absenci. Školní systém bohužel žádnou výjimku netoleruje. I když jsem se setkal se sportovci, kteří dostali od školy výhody, aby mohli dojíždět na svoje zápasy, coby podnikatel jsem na něco takového samozřejmě nemohl ani pomyslet. Pracovní povinnosti vás tak donutí přiznat i průjem či smrt babičky, abyste mohli zůstat doma a vyřešit si to, co potřebujete. Pouze jednou v životě jsem se ve škole omluvil z pracovních důvodů (nemohl jsem kvůli klientovi jet na celodenní se studiem nesouvisející výlet) a několik učitelů mi vzápětí nehezky připomnělo.
O tom, že se pohybujete v prostředí lidí, s nimi si nemáte moc co povídat, protože se vaše zájmy podstatně liší, se nemusím ani vyjadřovat. Škola už pro mě prostě nebyla, už jsem nepatřil každý den do stejné lavice nad stejné učebnice. Možná proto, že jsem na základní školu nastoupil o rok později, neboť jsem neuměl dobře mluvit. Možná proto, že na svůj věk dělám věci, které jiní nedělají. Možná jsem ve svých letech moc úspěšný, možná jsem naopak blbec, co by se měl věnovat škole, ležet v učebnicích a dostávat dobré známky. Různých pohledů je hodně. Paradoxně se moje vysvědčení s růstem podnikání stále zlepšovala a já dostával stále lepší známky, i když jsem se poslední dva roky skoro neučil. Dokonce i na vysokou školu mne přijali bez přijímaček na denní i dálkové studium, které jsem si nakonec vybral.
Dnes je prvního června, den dětí. Tímto dnem jsem se rozhodl započít novou éru mého života. Po dokončení střední školy se mi totiž nabízí mnoho možností, jak se životem dál naložit. Mohu se stát pánem svého života, spát, do kolika chci, stýkat se s lidmi, se kterými chci, dělat věci, co dělat chci, a podobně. Většina z vás tuto svobodu určitě zná velmi dobře. Je to příjemný pocit nepřemýšlet ve víkendových fázích, neboť právě o víkendu jsem mohl v klidu pracovat.
Zároveň ale tato svoboda přináší mnoho povinností a zodpovědnosti, takže nemohu spát, do kolika chci, nemohu se stýkat jen s těmi lidmi, které si vyberu, a už vůbec nebudu moci dělat jenom to, co budu chtít. To je naivní představa mnoha studentů středních škol – udělám maturitu a mohu si dělat, co chci. Ve skutečnosti mě čeká obrovská zodpovědnost, musím si na sebe vydělat, musím na sobě tvrdě pracovat, musím se podvolit věcem, jimž jsem dříve nemusel. A právě proto je nutno si život dobře naplánovat, vytvořit si jakýsi koncept, podle něhož chci postupovat, a to nejlépe pomocí návyků. Já si připravil tyto:
Mám spoustu plánů a je pravda, že hned po maturitě se na mě sesypala obrovská horda práce. Získali jsme nové klienty a připravujeme obrovské změny. iParťák.cz brzy získá konečně nový vzhled (odkládám to již několik měsíců), MladýPodnikatel.cz brzy začne publikovat nové články každý den, objeví se mnoho rozhovorů a dalších změn. Představím jeden nový menší projekt a do budoucna se chystám i zrekonstruovat tento blog a celou osobní prezentaci.
Na blogu o tom mohu psát, ale nevím, do jaké míry vás to bude zajímat. Pravděpodobně budu dělat chyby a mnoho mých plánů nevyjde. Každá chyba mne však poučí a já nabydu nové zkušenosti pro příště. Plánů mám opravdu hodně, a kdyby vyšel byť jen jeden, bude to pro mne úspěch. A já věřím, že mi jich vyjde podstatně více. Chcete o tom informovat? 🙂
1. 6. 2013
Tak držím palce a ať alespoň nějaké z předsevzetí klapne.
Super článek!
Držím palce Jirko, nech sa darí plniť predsavzatia a budovať firmu 🙂
Jsem moc zvědavý na tvé další kroky. Hlavně v letech kdy jsi můžeš dělat rázné úkroky a nijak se tě to nedotkne. (nemáš rodinu, závazky) Já jsem třeba kdysi uvažoval nad tímto šíleným plánem. Jak dělat travel web. Domluvím si někde na webtrhu, nebo v mém okolí dva copywritery, jednoho fotografa, naplánuji cestu do státu o kterém chci psát a autem se stany tam vyrazím. Po všech kteří pojedou budu chtít jen výslednou práci tzn. texty, fotky. Díky tomu že všichni jsou mladí a bez velkých nároků, tak se dá přespávat v kempech, jíst levně. Takový divoký výlet. Z kterého by mohly být zajímavé stránky. Byl to takový můj plán, teď už ale plánuji úplně jiné věci (zařizování domácnosti atd…¨) takže na to není čas. Ale vy mladí 🙂
Super shrnutí, Jirko. Máš toho před sebou hodně, držím palce, aby to vyšlo! Já už mám maturitu nějaký ten pátek za sebou, ale díky Tobě se mi to všechno připomnělo 🙂
ja osobne keď som začal podnikať, tak škola ma úplne prestala baviť, známky sa mi aspoň o stupeň zhoršily a celkovo som na školu kašlal, šak načo aj ked som bol finanne lepšie zabezpečený ako väčšina učiteliek na škole v dôchodkovom veku 😀
Dneska jsem narazila na Tvůj blog a mám dlouho co na čtení. 🙂 Díky za inspiraci, držím palce. M.
Dnes není 1. července, nýbrž 1. června. 🙂