Mladí & politika: Co vlastně potřebujeme?

Blíží se volby a společně s nimi se debatuje o jednotlivých sociálních skupinách a o jejich potřebách. Na přetřes přicházejí i mladí lidé, kterým se třeba z velké části věnuje aktuální Respekt. V něm Erik Tabery přímo říká, že mladí mohou volby rozhodnout. Zároveň ale dodává, že na ně politické strany téměř vůbec necílí.

V marketingu se většinou necílí na konkrétní lidí, ale na jejich potřeby. Dobře je to vidět i z předvolebních slibů politických stran.

Když nad tím ale tak přemýšlím, jaké jsou potřeby mladých lidí? Vážně, co potřebují a jak jim v tom může stát pomoci? Já si totiž nejsem jistý.

Rozumím tomu, co potřebují učitelé, důchodci, zdravotní sestry a řada dalších skupin, o jejichž problémech se často mluví. Ale co potřebují mladí lidé, jaké řeší problémy a jak by jim v tom mohl pomoci stát, to netuším. Nevidím o tom skoro žádné články, průzkumy, debaty a nikde nevidím žádná videa. Vlastně se ani nedivím, že mladé lidi politici oslovit neumí. Ví oni vůbec více než my ostatní?

Je mi 24 let a moje generace je popisována mnoha pozitivy. Můžeme prý všechno, snadno vycestujeme, máme svobodu. Z negativ zaznívá především to, že nevíme, co chceme, jsme neustále online, nečteme noviny a nechodíme k volbám, ve kterých se mluví o tématech, která jsme nejspíš dosud nikdy aktivně neřešili a nikdo nás o nich neučil. Kolik jste se toho třeba učili o islámu? Nebo o státním rozpočtu?

Rozumíme věcem, kterým naše babičky a naši dědečkové nerozumí. A nerozumíme těm, kterým oni rozumí dost dobře. Jsme naprosto jiní, v něčem asi lepší, v něčem nejspíš horší. Kdoví.

Média nám nedávají moc prostoru. Kolika televizních debat se zúčastňují mladí lidé? Kdy mají příležitost sami konfrontovat politiky nebo novináře? A jak často se dostanou ke slovu v rámci témat, která se jich třeba bezprostředně týkají (viz maturity apod.)?

Nikdo nemůže efektivně oslovit někoho, o kom nic neví. Není pak divu, že pár vybraných mladých jedinců v článku Andrey Procházkové a Silvie Lauder říká, že volí někoho proto, že vypadal lidsky, že pro pro něj pracovali a že je baví tak maximálně vtipné poznámky Dominika Feriho.

Můžeme na mladé nadávat sebevíc a vyčítat jim, že nechodí k volbám. Věřím ale tomu, že stejně jako ostatní i oni dělají to, v čem vidí smysl. A dokud budou politici a média mladé vesměs ignorovat (čest výjimkám), pak v tom asi smysl ani neuvidí.