28. 3. 2014
Na svém blogu jsem toho o magazínu MladýPodnikatel.cz příliš nenapsal. Přitom je to alespoň z mého pohledu super web, který dělám tak nějak od srdce a díky němuž jsem poznal hodně nových lidí. Nestojí za ním velká redakce, obrovské zázemí ani žádný byznys plán, je to prostě jen můj magazín a mě napadlo o něm sepsat pár vět.
MladéhoPodnikatele dělám ve svém volnu. Nespadá pod firmu, ale stejně s ní hodně spolupracuje. Někteří firemní klienti na něm inzerují a řada nových klientů přišla právě přes něj. Jelikož se mu v průběhu dne nestíhám věnovat (musím řešit věci ve firmě), tak jej tvořím zejména po nocích a o víkendech. Je to taková moje radost vedle, která mi v podstatě vydělá na živobytí a díky níž se mohu i odreagovávat nad zajímavou prací, jako jsou třeba rozhovory.
Právě rozhovory mě baví nejvíce. Teď třeba přispívám do časopisu Profit Mladé fronty a brzy mi vyjde rozhovor na jednom velmi populárním českém magazínu. Díky rozhovorům se dozvídám zajímavé informace a plním svou základní vizi – poskytovat hodnotné informace svým čtenářům, nabízet jim pohledy a názory různých lidí a ukazovat jim jména, kterými by se mohli inspirovat a od kterých by si mohli něco odnést.
Nad jedním rozhovorem někdy strávím i několik dní. Často není snadné vytipované lidi oslovit a stále častěji mi dochází i nová inspirace. Někdy se bojím, že položím špatné otázky a že se rozhovor nebude čtenářům líbit. Problém je i v nedostatku času, protože, jak jsem už řekl, musím věnovat maximum času a úsilí do firmy, takže se nestíhám věnovat ještě něčemu vedle. Chvíli jsem přemýšlel o prodeji magazínu, ale tím se opět vracím k tomu srdíčku, který je důvodem, proč magazín tvořím. To je i důvod, proč si na magazínu nezaměstnám vlastní textaře, což by mi zabralo asi tak deset minut organizování, ale čímž bych ztratil tu autenticitu, kterou chci magazínem nabízet a která je dnes tak unikátní.
Nepředstavuje to pro mě žádný podnikatelský záměr. Nemám s ním žádné velké konkrétní plány. Když to dnes přestanu dělat, skoro o nic nepřijdu, naopak ušetřím hodně času. Přesto tvořím to, co mě samotného baví a co tak trochu vychází ze mě samotného. Napadne mě udělat rozhovor s člověkem o SEO? Tak ho udělám. Zaujme mě někde něčí příběh? Tak ho zkusím zpracovat. Někdy si připadám jako malíř, který chytne myšlenku a jednoduše ji hodí na plátno. Je fajn dělat web s podobným přístupem, který vám i něco vydělá. Nesleduji konkurenci, nesleduji návštěvnost, nenervuji se z inzerentů. Prostě tvořím.
Ale hlavně se snažím vytvářet přidanou hodnotu. Něco, co může lidi učit, inspirovat a motivovat. Něco, kde se mohou začíst, dozvědět se super věci a třeba i najít lidi, které kontaktují a spojí se s nimi. Není to další navoněný motivační magazín s nevhodně použitými citáty slavných lidí, je to realita a autentické odpovědi různých odborníků z různých oborů. To, z čeho si skutečně něco můžete odnést.
Podle mě se to vcelku i daří, protože se na magazínu dozvídáme stále zajímavější věci a čas od času mi někdo napíše i email, kde mi poděkuje.
Tak třeba Pavel Ungr nám řekl, že SEO je vlastně jako sex a že UX přišlo až teď jenom kvůli naší vlastní hlouposti. Martin Matějka se zase pochlubil svým šestiletým studiem na střední a tím, jak je dnes spokojený a jak by chtěl svůj život na volné noze zmrazit a žít donekonečna. Chvíli před nimi psycholog Tomáš Morávek varoval před negativními důsledky vydělávání peněz a prozradil nám, jaké problémy řeší bohatí lidé.
Nezapomněl ani na mladé lidi, mezi něž se může řadit třeba Vojta Kotous se svým super přístupem ke grafice, malý Tomášek Vejmola s legendárními křížalkami, Marek Maťovka, který vystavuje faktury pro své inzerenty na neuvěřitelných 25 magazínech, Matyáš Ostříž s vlastním způsobem vzdělávání na VŠE či třeba Pepa Kroupa o svém záviděníhodném pasivním příjmu.
Skvěle nám dokázal poradit oblíbený a pro mě velmi inspirující člověk Karel Novotný se svou specializací na branding nebo třeba Robert Vlach, který nám povídal o výhodách podnikání na volné noze a samozřejmě i Luboš Plotěný o tom, jak přišel do Dobrého webu jako brigádník a dnes je ředitelem. Zapomenout nemohu na rozhovor o osamělosti vrcholových manažerů, přijímání i dávání kritiky, blogování a tvorbě brandu, získání milionové investice a ani na eshop s masem, kde mi řada lidí vyčetla trochu tvrdší otázky. Velmi mne inspiroval příběh Davida Lörincze o tom, jak opustil zaměstnání a dnes je profíkem na sociální sítě (a cestování po Thajsku – že, Davide?) nebo třešnička na dortu v podobě kratšího rozhovoru s miliardářem Karlem Janečkem.
Tito lidé tvoří MladýPodnikatel.cz, oni jsou moji redaktoři. Tito lidé mi dali svolení z nich vytáhnout informace a předat je našim čtenářům. Díky nim můžu dělat to, co mě baví a co má podle mě smysl. Jsem strašně moc rád za to, když mi někdo poví o tom, jak čte můj magazín a jak se tam dozvěděl něco zajímavého. Ještě radši jsem, když mi někdo pomůže získané informace rozšířit a předat je dalším lidem, kteří se mohou dozvědět něco zajímavého a třeba se i přiučit. A úplně největší radost mi udělá, když mi někdo pomůže a napíše třeba článek, který bych mohl vydat a opět něco zajímavého představit čtenářům.
Mohl bych vyjmenovat mnoho dalších rozhovorů, které se mi povedlo pro MladýPodnikatel.cz vytvořit, ale vy si je můžete i bez toho najít zde. Jsou to rozhovory, ve kterých se ptám na to, co mě samotného zajímá a co si myslím, že by mohlo zajímat i moje čtenáře. Nikdy jsem nestudoval žurnalistiku, svoji češtinu i sloh považuji za horší a nevím, jak se rozhovory mají dělat správně. Přesto se to snažím dělat nejlépe, jak jen umím, a jsem strašně moc rád za to, když moje články čtete.
A chci za to vám všem poděkovat! 🙂
PS: Sledujte mě na Twitteru, často tam o rozhovorech informuji.
28. 3. 2014
Díky za příspěvek. Netušil jsem, že to máš „jen nahrání“ projekt vypadá o stupínek výše i přesto, že na to máš poskromnu času. Můj online projekt zatím upadá, zjistil jsem, že práce je tolik, že na hraní už není ani čas ani chuť, viz PojdseUcit.cz
Tak ať se daří Mlademu podnikateli (Tobě i webu) 🙂
Magazín sice nesleduji, ale občas se ke mě přes Twitter dostane nějaký odkaz a docela mě pak překvapivý, na jaké rozhovory tam narazím. Opravdu pěkný kus práce 🙂
Je hezké mít aspoň jednu stránku jen „na hraní“ a nemuset se trápit edičním plánem či inzercí, výdělky a návštěvností. Paradoxně kromě radosti nad tím webem se z něj často stává i web oblíbený čtenáři. Přeji dost volného času na pokračování toho tvého dítka.