Jiří Rostecký

Po čem děti touží? Po pasivním příjmu od osmi táců nahoru každý měsíc…

2. 11. 2012

Je až k podivení, kolik mých nepodnikajících vrstevníků chce vlastní pasivní příjem. Je to opravdu zvláštní. Za poslední týdny jsem se setkal alespoň s dvacítkou mladých lidí ze středních škol, kteří chtějí z něčeho dostávat peníze, aniž by se tomu museli věnovat. Ani jeden z nich nepodniká, v tom lepším případě mají alespoň brigádu…

Zavedlo mě to k otázce, proč tomu tak je? Dříve jsem sledoval, že chtějí prostě jen peníze. Je jim jedno, jestli budou „aktivní“ nebo „pasivní“. Chtějí dělat něco, co jim vydělá pěkný balík, a ten si budou moci užít. Jenomže dnešní trend není o tom, mít hodně peněz, ale o tom, kdo vybuduje pasivní příjem. Hodně, ale hlavně pasivně.

Myslím si, že řada z nich je vymletá ze slibů různých institucí, které nabírají rádoby finanční poradce. Jejich pyramidový systém je vlastně postaven právě na pasivním příjmu. Pracuj pro nás, sežeň svoje kamarády a měj provize z jejich práce. Ty sám nemusíš dělat nic, budou ti chodit peníze za práci jiných. Budeš mít vlastní pasivní příjem.

Mě samotného už takhle zverbovat chtěli čtyřikrát. Vždy jsem odmítl, ale jejich koule bych chtěl mít. Tisíce „dětí“ po celé zemi pro ně každý den pracují, shání oběti na ulicích a podepisují smlouvy, kterým ani sami nerozumí. Počítač jim něco vypíše, to přerecitují a ahoj. Absolvují pár kurzů a stanou se finančními poradci. Důchodové, životní a kdejaké jiné pojištění se stane jejich hlavním produktem. Pokud k tomu přemluví i svoje kámoše, mají nějakou tu kačku i za ně. Jasně, všichni nejsou takoví, ale já mám zkušenosti zatím jen s těmito…

Řada z nich si čuchla k penězům. To je panečku ďáblův nástroj. Jednou zkusíš a už nepřestaneš. Svoje udělaly i motivační knihy, jelikož jsem se od pár dozvěděl, jak si v nich libují. Čtení těchto knih je sice super zábava, ale pokud se z postele nedostanete i k činům, tak je vám to k ničemu. Ale je to nabyté řečmi o pasivním příjmu a světě div se, ono by opravdu bylo fajn mít nějaký ten tisíc měsíčně stranou.

S pár dalšími jsem se o tom začal bavit, jenomže je to velmi složité. Často jsem se setkal s lidmi, kteří sice byli velmi inteligentní (bez ironie), ale o vydělávání peněz jinak než brigádou zatím opravdu neměli ani ponětí. Mysleli si, že podnikáním si vydělají více než v zaměstnání, ale když jsem se jich zeptal, zdali by jim k životu stačila minimální mzda, kroutili hlavou. Problém ale je v tom, že právě i minimální mzda může být v podnikání luxusem. Hlavně v začátcích. Vzpomeňte sami, jak těžké pro vás bylo získat (pravidelný) příjem vyšší než osm tisíc.

Přijde mi, že ti lidé opět vidí jen výsledek, ale nevidí cestu. Mluví o pasivním příjmu, ale přitom chtějí koláče bez práce. Vybudovat si pasivní příjem je podle mě obrovská práce. Není to sranda, jinak by to mohl mít dnes každý. Nevěřím kecům o tom, že je to snadné a že to dokážeme všichni. Vím, že vydělat peníze vlastní prací je složité a musíte tomu věnovat hodně času a úsilí. Podnikání nemá jasný výsledek, třeba nemusí mít ani žádný. Nejprve by to chtělo vydělat alespoň nějaké peníze, pak přemýšlet o pasivním příjmu.

Já si ten svůj (malinkej) vydělal tím, že jsem vlastní práci začal přesouvat na jiné lidi. Nedá se říci, že by mým záměrem bylo vybudování pasivního příjmu (já o tom ani nějak nepřemýšlel), ale hlavně jsem to už nestíhal. Tak jsem začal platit lidem za to, že některé věci řešili za mě, a já se tak mohl věnovat dalším činnostem a rozvíjet svoje podnikání. Dneska možná dostávám peníze, aniž bych se na tom musel sám podílet, ale se šampaňským také neskáču. Je za tím těžká práce, velká zodpovědnost a hlavně strašně moc chyb, které jsem udělal, dělám a ještě udělám.

Jsem zvědav, kolik z těch lidí vybuduje vlastní pasivní příjem. Přeji jim to a rád s nimi diskutuji a sdílím svoje myšlenky. Nikdo z nich ještě nevydělává, ale chtějí. Tak snad nezůstanou jen u řečí, ale přejdou i k činům. To je totiž základ jakéhokoliv příjmu, nejen toho pasivního…

2. 11. 2012

Komentáře čtenářů:

Co na můj článek říkáte vy?