Jak si stanovuji profesní cíle a určuji priority?

Stejně, jako mi chodí tipy na nové články a nová videa na Mladého podnikatele, chodí mi i tipy na blog. Několik čtenářů se mě už zeptalo na stejný dotaz – jak si stanovuji profesní cíle a jak si určuji priority, jak jich dosáhnout.

Plánování je pro mne důležitou součástí života. Mrzí mne, kolik mladých lidí dnes neví, co se životem. Netuší, čeho chtějí dosáhnout, a jenom se vezou systémem. Já to tak nikdy neměl a vždy jsem si představoval svou budoucnost a vlastně trochu snil o tom, jak by mohla vypadat.

Jenomže to nestačí. Sny a plány jsou krásné a naprosto k ničemu, pokud nevíte, jak jich dosáhnout. A právě proto je nutné se občas zastavit, zrekapitulovat si, čeho jste už dosáhli, a jaký je další postup.

Schod po schodu

Já zrovna něčím takovým procházím. Jsou to schody. Před rokem jsem měl plán rozjet Mladého podnikatele, týdně mít několik natáčení nových videorozhovorů, mít skvělé inzerenty a hlavně zájem a podporu fanoušků. To se letos povedlo, dokonce to překonalo moje očekávání.

Vystoupal jsem o schod výš, než jsem byl před rokem. Hodně věcí se změnilo, ale co je ten další schod? Kam se posunout dál? Co musím udělat pro to, abych si za rok touto dobou opět mohl říct, že jsem vystoupal o schod výš?

Představovat si jen poslední schod není ideální. Jednak nevíte, zda je poslední, a jednak nemáte ani tušení, co vás dostane na ten před vámi. | Zdroj fotky: Fotolia.com | Autor: Jakub Jirsák

Přijde mi, že každý z těch schodů je těžší. Mnohdy stačí málo a dostaví se úspěch. Snadno se roste z nuly. Jenomže umět ten úspěch obhájit a ideálně ještě rozšířit, to už je těžší. A s každým schodem je to větší záhul.

Vše začíná prioritami

Nikdy mi moc nepomohly žádné motivační knížky, návody na plánování, osvědčené postupy apod. Nejsem moc systematický člověk, a tak jsem si bez nějakého hlubokého přemýšlení vytvořil vlastní systém, který mi pomáhá určovat svoje priority a vlastně tak i definovat svou vizi.

Tady je seznam mých profesních priorit seřazen sestupně od nejdůležitějších po méně důležité.

1. Co mě dlouhodobě rozvíjí a dělá šťastným

Největší prioritou v mém profesním, ale i osobním životě, je dlouhodobý rozvoj. Dnes si to mohu dovolit. Neživím rodinu, neplatím hypotéku a nemám velké závazky. Důležitější než vydělat 10 tisíc pro mě může být čas na sebevzdělávání, získávání kontaktů nebo prostě jen přemýšlení, co dál, ze kterého vždy vyjde mnoho nových věcí.

Mezi věci, které mě dlouhodobě rozvíjí, se toho řadí mnoho. Teď třeba hodně pracuji na tom, abych se zlepšil v angličtině. Hodně se vzdělávám napříč obory (a to nejen těmi marketingovými) a vyčleňuji si na to spoustu času (mnohdy i většinu). Dlouhodobě důležitý je můj brand, progress v kvalitě mých rozhovorů, získávání kontaktů (a „užších“ vztahů s nimi) apod.

Extrémně důležité je i zdraví. Mohu vydělávat více peněz (např. mám možnost vzít nějakou zakázku na tvorbu videí nebo dlouhodobě tvořit něco pro inzerenta), ale nechci, protože by mi to zasáhlo jak do osobního života, tak do času na odpočinek a relax.

Přijít na to, co je pro vás dlouhodobě důležité, není snadné a musíme dělat kompromisy. Ty vydělané peníze bych možná mohl investovat zpět do sebe, takže by mi dlouhodobě dokázaly pomoci. Ta zakázka by mě zase mohla posunout ve tvorbě rozhovorů. Mně ale vžddy pomáhá zastavit se a říct si, co místo toho nezvládnu a zda získaný užitek má skutečně tak velkou hodnotu, abych mu věnoval svůj čas a energii. A zda ho bude mít i za pár let.

2. Co rozvíjí lidi kolem mě a dělá je šťastnými

Druhou prioritou je okolí. Lidé kolem mě. Zní to blbě od člověka, který dělá Mladého podnikatele jako one-man-show, ale ve skutečnosti je to velmi důležité. Příkladů může být mnoho – pokud moje články a videa nebudou pro fanoušky užitečné a nebudou je rozvíjet, nebudou se na ně dívat. Je pro mě tedy velmi důležité jim naslouchat, zjišťovat jejich potřeby, bavit se s nimi a podle toho upravovat i svou tvorbu.

Pokud lidem kolem mě, se kterým jsem v kontaktu, mohu v něčem pomoci a vyřešit nějaký jejich problém, dodá mi to nejen příjemný pocit, ale určitě se mi to i v budoucnu vrátí. Věřím na šíření pozitivní energie, tedy na to, že pokud někomu pomohu já, dost možná pomůže jednou i o mně.

A další příklad – můj přístup k inzerentům. Snažím se pro ně dělat něco navíc, ne jen to, co si zaplatili. Proč? Protože pokud nebudou šťastní, těžko se mnou budou spolupracovat dlouhodobě a těžko s nimi budu moci rozvíjet naše vztahy. Proto je pro mě důležité dělat i v profesním životě lidi kolem sebe šťastnými.

3. Co mi vydělává peníze

Peníze jsou na třetím místě v žebříčku mých priorit. Jsou extrémně důležité, ale upřímně… jejich vydělávání mě zas tak moc nebaví. Měl jsem to štěstí, že jsem si poměrně v nízkém věku prošel obdobím, kdy jsem neměl do kapsy hluboko a mohl jsem rozhazovat. Tu jsem si mohl koupit tohle, támhle zase něco jiného. Na začátku jsem byl nadšený – kdo by v mém věku nebyl? Ale časem to ze mě opadlo.

Začal jsem si stále více uvědomovat, že peníze jsou obrovský nástroj, který mi dává svobodu. Došlo mi to před pár měsíci, kdy se situace zcela obrátila. Najednou jsem tu kapsu skoro neměl a šetřil jsem každou korunu. Končil jsem s mojí předchozí firmou a začal se naplno věnovat Mladému podnikateli. Vypadalo to, že si nedokáži zaplatit ani nájem.

A ten mě tehdy naučil přemýšlet jinak. Rozhovory jsem musel natáčet v Praze, a tak v ní musím i bydlet. Kdybych to nezvládl, dělat rozhovory by bylo podstatně těžší. Každá vydělaná tisícovka mi tak prodlužovana dobu, po kterou mohu dělat to, co bych chtěl. A v tu chvíli jsem si jí začal cenit daleko více.

Peníze dneska beru jako prostředek, který mi dodává svobodu a umožňuje mi investovat do věcí v 1. a 2. prioritě. Ale nejsou pro mě vším. Dnes totiž ani být nemusí, protože jsem se tehdy z té krize dokázal dostat a kapsu zase prohloubit.

TIP: Tehdy mě to naučilo ještě jednu věc. Více si spořit. Dneska dávám vysoké procento svých příjmů stranou. Dodává mi to jistotu pro případ, že by se mi přestalo dařit nebo se objevil nějaký nečekaný výdaj.

4. Co řeší moje krátkodobé problémy

Krátkodobých problémů je mnoho. Třeba nejsem stoprocentně spokojený se studiem Mladého podnikatele. Občas je v okolí hluk, který nedokáži odfiltrovat. Místo bílé zdi bych chtěl udělat něco jiného, co bude vypadat lépe. Rád bych více záběrů na mě i na hosta, aby se obraz zase trochu oživil. Kamery se občas divně rozostřují s tím, jak se před kamerou hýbeme. Mohl bych mít kvalitnější kamery, hezčí pozadí, klidnější okolí a spoustu dalších věcí.

Jenomže, jak moc mě řešení těchto problémů posune v předchozích prioritách? Pomůže mi se posunout o schod výše? Nemyslím si. Udělají šťastnější lidi kolem mě? Možná trochu, ale šťastnějšími je udělá kvalitnější obsah než obraz. Vydělají mi více peněz? To těžko. Tak proč to mám řešit?

Určitě to řešit budu, ale předtím vyřeším jiné investice, jiné problémy a jiné výzvy. A to je jen příklad jednoho z krátkodobých problémů, o kterém vím, ale nepřikládám mu takovou váhu.

Co je v životě nejdůležitější?

Napříč věkem se člověku mění životní priority a to, co je pro něj v životě nejdůležitější. V profesním životě to pro mě dnes jsou následující věci:

• Dělat to, z čeho mám radost, co mě baví a v čem vidím smysl.
• Dělat to pro toho, pro koho mě to baví a pro koho v tom vidím smysl (nikdy jsem netrval na tom, že musím pracovat jen sám na sebe).
• Dělat to, co mě dlouhodobě rozvíjí, stoupat po schodech výše a nezastavit se.
• Vydělávat dostatek peněz, abych se dobře uživil, mohl se cítit svobodněji a mohl investovat do pro mne důležitých věcí. Zároveň se ale zbytečně nehnat za penězi na úkor jiných priorit.
• Budovat svůj osobní brand, který mi pomáhá dosahovat svých cílů a který ovlivňuje spousta věcí.
• Budovat kontakty, přátele, obchodní partnery, a to ideálně dlouhodobé.
• Nezanedbávat svoje zdraví a životní styl.
• Žít i osobní život, nebýt u počítače 18 hodin denně.

Plánování nemá smysl

Před tím rokem, v té krizi, jsem měl spoustu plánů. Většina z nich nevyšla. Objevily se totiž jiné plány, lepší a důležitější. Naskytly se nové příležitosti a najednou i nové vize. Podařilo se uskutečnit věci, o kterých se mi tehdy ani nesnilo, třeba o Křišťálové Lupě, ale třeba i o tom, jak se Mladý podnikatel posunul obratově.

Plánovat podle mě nemá smysl. Míval jsem seznamy konkrétních cílů, které jsem si chtěl na konci roku odškrtnout. Byly mezi nimi třeba i knihy, které jsem chtěl přečíst. Jenomže já přečetl jiné knihy, které mi pomohly v danou chvíli více. Byly mezi nimi projekty, které jsem chtěl rozběhnout, ale já se zaměřil na jeden a ten chci vytáhnout co nejvíš.

Místo podobných plánů si dnes aktualizuji moje priority a čeho díky nim vlastně chci dosáhnout. Uvědomuji si, co je pro dlouhodobě důležité, a to se snažím rozvíjet. 

Jinak to podle mě už dneska ani nejde. Absolutně netuším, jaké profese budou důležité za 10 let, co zrovna bude trendy, za co budete dávat spoustu peněz a o jaké služby a produkty budou lidé mít zájem. Netuším, jak se budou dělat rozhovory, zda bude důležité mít svoji vlastní platformu, na kterou je umisťuji, a jak se to všechno bude propagovat.

Jedno vím ale jistě. Naše schopnosti, dovednosti, vlastnosti, naše pověst, náš brand, naše zdraví, nadšení do další práce a náš tah na branku. To nám (snad) nikdo nevezme.

Tak přemýšlím nad plány do budoucna já. Absolutně netuším, jak bude budoucnost vypadat, ale vím, že si ji setsakramentsky chci užít.

Ty nejlepší věci navíc vznikají za běhu…

Zdroj fotky: Fotolia.com | Autor: Jakub Jirsák