Jiří Rostecký

Jak se co nejvíce naučit?

13. 9. 2014

Před pár dny jsem jel metrem a viděl jsem tam leták na nějakou vysokou školu. Bylo tam napsáno něco v tom smyslu, že se její studenti mohou stát úspěšnými podnikateli. Rozesmálo mě to, ale i trochu zarazilo, jelikož tím někomu mohou dávat mylné naděje. Napadlo mě napsat článek o tom, jak se toho naučit co nejvíce sám.

Sám sobě učitelem

Já se všechno naučil sám. A učím se stále. Učení se je neustálý proces a je nutné mu jít naproti. Co mi nejvíce vadilo na škole, byla ta spousta učiva, které jsem nepotřeboval. Čím více se toho učíte, tím méně umíte něco pořádně. Proto se třeba David Lörincz věnuje jen sociálním sítím a vedle toho třeba nedělá PPC, že Davide?

Pokud se ale rozhodnete vzdělávat sám a stavět na tom svou (podnikatelskou) kariéru, dostáváte se tím na pomezí toho, kdo vlastně jste. Stanete se studentem a učitelem najednou. Jako student musíte mít vůli se učit, jako učitel ale musíte vědět, co se vlastně učit.

Znám strašně mladých lidí, kteří tápou. Nedokáží si najít kvalitní zdroje a studují něco, co jim vůbec nepomůže. Třeba čtou knížky o podnikání, ale to většinou není efektivní. Někde jsem četl, že nikdo nezbohatl poté, co si přečetl životopis Steva Jobse. Je to pravda. A nejhorší jsou ti, co se neučí vůbec, pouze to říkají a hrají si na to, že už něco umí. Ale neumí.

Já ale nechci nikoho soudit. Existuje mnoho způsobů, jak se sám naučit to, co umět chcete. Některé jsou zadarmo, jiné něco stojí. Podle mě jsou ale ty nejlepší úplně zadarmo.

Postavte se na pranýř

Já se nejvíce naučil kritikou. Třeba teď spolupracuji s několika zkušenými konzultanty a pro klienta připravuji různé podklady. Dávám mu i vlastní doporučení, ale především prosím konzultanty o to, aby zhodnotili mou práci a třeba mi i řekli, co bych měl dělat lépe. Zatím jsem se dočkal skvělých tipů, které by mě samotného třeba vůbec nenapadly.

Nechávám si kritizovat webové stránky, ptám se zkušenějších lidí a nebojím se někoho poprosit, nebo mu i zaplatit za pár minut jeho času. Stejně tak se snažím o své práci diskutovat s lidmi, co mají podobné zájmy, pohybují se ve stejném oboru a podobně. Výstupy jsou většinou skvělé, maximálně přínosné a hodně konstruktivní. Je to ale hodně o vztazích a o výběru správných lidí.

Analyzujte sami sebe

Na začátku je strašně nutné umět kritizovat i sám sebe a poučit se ze svých vlastních chyb. Já si třeba webu zápisky ze schůzek s klienty a zapisuji si do nich vše, co se mi povedlo nebo ne. Když něco pokazím, rozeberu to a později se toho už nedopustím. Často si dělám poznámky rovnou v průběhu schůzky, protože pak mohu na něco zapomenout. Je to super věc i z hlediska individuálního přístupu ke klientům, protože si lépe uvědomíte, co klientovi vyhovuje a co ne.

Něco podobného dělám i při dalších činnostech. Třeba při vytváření newsletteru postupně vyhodnocuji výsledky rozeslaných e-mailů, hodnotím i úspěšnost prodejních textů, měním texty na webových stránkách a koneckonců stále zlepšuji i své vlastní články nebo třeba rozhovory pro Mladého podnikatele.

Zapisujte si

Zapisování si je velice důležité. Já k tomu používám Google Drive a Evernote. Vedu si poznámky o zajímavých článcích, zápisky z přednášek a školení a cokoliv, co mě kde zaujme. Dost často dokáži převyprávět v podstatě vše důležité, co mi někdo na školení řekne, protože si důkladně zapisuji. Doma si nad to mohu v klidu sednout a nad vším se zamyslet.

Pomáhá mi to i v angličtině. Moc ji neumím, a tak na tom pracuji. Čtu články a platím jednu z našich překladatelek za to, že kontroluje moje zápisky. V těch je vše, čemu jsem nerozuměl, ale i to, čemu jsem porozuměl dobře. Vypisuji si i slovíčka, která jsem neznal, a postupně se je učím.

Neseďte na zadku

Tou vůbec největší chybou mnoha lidí je, že sedí doma na zadku a nic nedělají. Musíte vyrazit do světa. Děje se milion školení, přednášek, konferencí, workshopů a podobně. Pozvěte inspirativní lidi na oběd, dejte s nimi call na Skypu nebo si aspoň popište na Facebooku. Vyražte tam, kde se můžete něco dozvědět. Když budete sedět doma, o hodně přijdete.

13. 9. 2014

Komentáře čtenářů:

Co na můj článek říkáte vy?