9. 8. 2017
Kdo říká, že v létě nikdo nepracuje, se zatraceně mýlí. Už jenom podle množství dotazů, které mi chodí na e-mail, chce naopak hodně lidí svoje aktivity pořádně nakopnout. Mám tu tedy nový dotaz, který se tentokrát týká blogování:
Za těch minimálně 10 let, co bloguji, jsem nedokázal přijít na návod, jak vytvořit úspěšný blog. Takový, který by měl pravidelné čtenáře, plnil cíle autora a jeho úspěch byl zaručen. Začínající blogery navíc většinou spojuje jedna věc – nemají peníze, které do toho mohou investovat. Říkat jim proto o placených kampaních a nástrojích, které mohou využít, nemá smysl. Stejně tak nemá většinou velký smysl mluvit o podrobných analýzách, průzkumech, personách apod.
Místo toho všeho jsem se snažil vypozorovat, jaké blogy skutečně rádi sledujeme a co na nich máme rádi. Pokusím se to shrnout do tohoto článku.
Existují podle mě 4 typy blogů:
V článku bych se rád zaměřil především na odborné osobní blogy, protože v nich mám asi největší zkušenosti a myslím si, že nejvíce pasují na dotaz Kláry.
A tyto blogy nesledujeme jen tak. Sledujeme je proto, že sympatizujeme s lidmi, kteří je tvoří. Proč čteme například blog Johna Vanhary? Protože je to úspěšný podnikatel, investor a autor populární knihy. Líbí se nám, co dělá a jak to dělá, souhlasíme s jeho „filozofií“ a baví nás jeho styl.
Mezi odbornými blogy si všímám toho, že ty nejpopulárnější jsou obvykle dost uvolněné. John nepíše náročné články na 4 normostrany, ale průběžně bloguje o svém podnikání a životě. Dělí se o svoje aktuální starosti a úspěchy, ale nebojí se „uvažovat nahlas“ i o tom, co nemá dobře promyšlené.
Je to takový „deníček“, do kterého zaznamenává svoje aktuální myšlenkové pochody. Pro čtenáře to není náročné čtení a může ho to i inspirovat.
„V listopadu 2005 jsem napsal prvni clanky na tento blog. […] Psal jsem o mych firmach. Psal jsem o novych napadech, ktere jsem pak realizoval. Dostal jsem spoustu odezvy od ctenaru. Dokonce i pomoci v pripadech, kdy jsem potreboval s necim pomoct. Za to moc dekuji!“ píše John v článku z října 2015 a dokazuje tak, že za jeho blogem nebyla žádná velká strategie nebo plán, podle kterého by postupoval. Prostě píše.
Johnův styl je vidět i na dalších blozích. Třeba Ivanům (Dragův) blog 404m.com se sice věnuje trochu odbornějším tématům, ale i na něm najdeme řadu úvah, osobním postřehů a tipů pro čtenáře. O SEO nepíše těžké texty, na které si musíte najít čas, ale krátké články, které si rádi přečtete během krátké chvíle. (Mimochodem, v této disciplíně – psaní krátkých článků a ne šíleně dlouhých – se musím ještě leccos naučit 😆 ).
Hodně blogerů dělá tu chybu, že se uzavře do něčeho, čemu říkám „obsahový kolotoč“. Na začátku je myšlenka, že chtějí začít blogovat. Ihned se sváží pravidly (musím vydat alespoň 1 článek týdně, musí mít délku kolem 2 normostran) a vymyslí si náročná témata, která zpracovávájí poměrně dlouho.
Vydrží to pár článků, ale brzy jim dojde inspirace a síla. A dostanou se zpátky na začátek, protože jim znovu v hlavě hraje myšlenka, že by měli blogovat. Blog už sice mají, ale je v podstatě mrtvý.
Autoři úspěšných blogů o tomhle jakoby nepřemýšlí. Určitě i oni ví, proč by je někdo měl číst a o jaké články je asi největší zájem. Také mají nějaký vlastní systém, kdy nové články píší, jak k nim přistupují a jak vypadá jejich styl. Nepřijde mi ale, že by John nebo Ivan měli Excel s tématy na nové články, Word se sepsanými pravidly, kterých se musí tvrdě držet, a ideálně ještě PowerPoint s personami ideálních čtenářů.
Prostě píší to, co jim v danou chvíli připadá dobré, aktuální a chtějí to sdělit svým čtenářům. Naučili se s nimi dělit o část svého života a už jim to asi přijde přirozené. Hádám, že se do toho nemusí ani moc nutit, i když asi i oni budou mít období, kdy jim „to nejde do klávesnice“.
„U 404M je to spíše už rutina. Naučil jsem se, že psaní článků pro tento blog je součástí mého každodenního života. Pokud jeden den vynechám, přijde mi, jako bych ten den nic neudělal. Navíc v porovnání s ostatními projekty mohu psát o čemkoliv a jakou formou chci,“ popisoval svoji tvorbu Ivan v našem rozhovoru. Jaký styl článků bude vyhovat vám natolik, že se z vaší tvorby stane rovněž rutina?
V roce 2017 se už podle mě nemůžeme bavit jen o blozích. Ta doba, kdy jsme měli nahušťěné RSS čtečky a česká blogosféra žila, je dávno pryč. Dneska čtečky bude využívat jen pár skutečně core fanoušků, ale pro každého blogera podle mě bude důležité být vidět i někde jinde.
To „někde jinde“ jsou dneska především sociální sítě. Osobně si s nimi v poslední době dost hraji a víte, co třeba dělám? Píši články jenom na ně.
Když chci něco říct, prostě to napíšu. Nepřemýšlím nad tím, zda to je nebo není dobré a zda to někdo bude číst. Prostě mě napadne nějaká myšlenka, o kterou se chci podělit, tak ji napíšu. A proč ji mám dávat na blog? Proč ji nemohu dát rovnou na Facebook a nenechat lidi, aby si ji přečetli na své timeline?
Možná vás napadne něco ve stylu „ale vždyť mně pak na ten blog nikdo nepřijde“. Možná ne, ale vy budujete blog kvůli návštěvnosti? Pokud ano, pak to tak asi nedělejte. Pokud ale ne, sdílením textu přímo na Facebooku (nebo někde jinde) si budujete určitou pověst, povědomí o své osobě mezi lidmi a dáváte jim najevo, o čem zrovna přemýšlíte a čemu se věnujete. Ti lidé si vás podle toho pamatují a spojí si vás s konkrétními tématy, pokud je dokážete oslovit opakovaně a vštepit se jim do paměti.
Já třeba na Facebook napsal několik odstavců o tom, že jsem přestal pít kafe. Od té doby snad na každé schůzce zazní něco ve stylu „jo vlastně, ty už nepiješ kafe“. Reálně to na Facebooku četlo podstatně více lidí než na blogu. Nemuseli na nic klikat a jednoduše si to přečetli. Kafe je irelevantní téma, ale funguje to i na propagaci důležitějších témat.
Podívejte se třeba na populárního influencera Dana Přibáně. Skoro pod každým jeho statusem na Facebooku má stovky lajků a komentářů. Myslíte si, že by ho četlo tolik lidí, kdyby stejné texty dával někam na blog? Nejspíš ne. Nebo by měl daleko větší práci s jejich propagací.
Proč vlastně blog píšete?
Protože chcete, aby si vás lidé spojili s konkrétním tématem?
A je pro to blog tím nejlepším nástrojem? Nebo je lepší psát texty rovnou na Facebook, vystoupit na nějaké konferenci, rozdat pár rozhovorů do médií, napsat pro ně někoho guestposty apod.?
Vaším cílem pravděpodobně není vybudovat úspěšný blog, ale vybudovat si úspěšný osobní brand. To, jak si vás lidé pamatují, jak vás vnímají a kdy se na vás obrátí. Nikdy nebylo jednodušší sdílet svoje myšlenky než dnes, a proto není nutné se svazovat nástrojem, který sice funguje, ale už zdaleka není tím jediným.
Vykašlete se na blog. Zaměřte se na sebe.
Pro mě je blogování jednou z hlavních činností, kterým se věnuji. Nejen zde na osobním blogu, ale vlastně i na Mladém podnikateli. Proto jsem sepsal už řadů článků, ve kterých se dělím o zkušenosti, které jsem přitom získal. Tady jsou:
Nejdůležitější na tom všem je ale jedno – vydržte. John, Ivan ani nikdo jiný si svou popularity nezískali za pár dní. Musíte psát často, pravidelně a čtivě. I složitá témata musíte umět podat jednoduše, protože jinak budou pro čtenáře moc náročná. Čím jednodušší a čtivější to uděláte, tím většího úspěchu dosáhnete.
Zvládlo to ale už hodně lidí před vámi. Není to raketová věda. Zvládnete to i vy.
Klidně mi napište, kdybyste potřebovali pomoct. Držím vám palce.
9. 8. 2017
Právě mi v hlavě víří myšlenka rozjet svůj vlastní blog…díky za výstižný článek;-)