Jak pomáháme tím, že nic neděláme

Ten status si určitě pamatujete. Publikoval jsem ho na Facebooku před pár dny. Měl bezmála 400 lajků, což bylo na mém osobním profilu nejvíce, co jsem kdy získal. Týkal se Kazmy a toho, proč se mi nelíbí, co dělá.

Pár dní potom jsem publikoval další status. Byl o mnohem důležitějším tématu. O charitě. O pomoci nemocným dětem.

Lajků získal asi 30.

Když jsem se začal více věnovat neziskovým projektům, překvapilo mě, jak málo lidí je ochotno pomáhat. Jak málo lidí je ochotno poslat pár stovek na účet neziskovky, která pomáhá těžce nemocným. Jak moc lidí raději ani nedá lajk u příspěvku. Jen, aby nepřiznali, že ho četli.

Pak se podíváte na účet, jehož číslo jste v tom příspěvku sdíleli, a zjistíte, že těch pár stovek poslal student jako třeba Kamil Poruba. Z těch stovek podnikatelů, manažerů a dalších lidí, kteří mě sledují, tam nenajdete ani jednoho.

To nevadí. Proto píši tento příspěvek a chtěl bych vám na něm ukázat, jak lze pomáhat zadarmo.

Stalo se to tak dva týdny zpátky, kdy mi Kateřina Wich z Radosti dětem vyprávěla o 11letém chlapci jménem Marek, který dnes leží na jednotce intenzivní péče ve FN Motol a dorozumívá se mrkáním. Řekla mi, že pro něj potřebuje získat počítač, který by mu s komunikací pomohl.

Beru telefon a volám Marcelovi Martínkovi z počítače24.cz. Náš hovor trval tak minutu. Když jsem mu řekl, co chci a pro koho, odpověděl jasně: „Dej mi den předem vědět, ať to připravím. A druhý den to tady máš.“

Nakonec jsme zjistili, že Mareček nepotřebuje počítač, ale iPad, na kterém mu budou fungovat jiné programy a lépe se mu s ním bude pracovat. A tak volám Honzovi Tůmovi z WEFREE.cz. Opět mu popisuji, co je potřeba a pro koho, a po pár minutách se od něj dozvídám, že iPad je zařízený a že se můžeme domluvit na předávce. Honzu s Katkou i s iPadem vidíte na fotce.

A to je ono, lidi!

Nic jsem neudělal! Nestálo mě to ani korunu. Byly to dva telefonáty a pomohli jsme nemocnému chlapci, který teď bude mít velkou radost, což podpoří jeho duševní stav, pomůže mu to s komunikací a v mnoha dalších věcech. Stálo mě to dva telefonáty! Jednotky minut.

Koho znáte vy? Komu můžete zavolat vy? S kým ho můžete spojit? O co mu můžete říct? Jak společně s ním můžete podpořit něco dobrého?

Vaše schopnost pomáhat nezávisí na tom, kolik máte peněz, ale na vaší ochotě nad tou pomocí přemýšlet. Najít způsob, jak dělat dobré věci, jak propojit lidi, kteří si mohou navzájem pomoci, jak konat dobro, aniž byste museli zvednout zadek ze židle.

Já tohle dělám denně. V byznysu, kde propojuji lidi a firmy, aby si vzájemně pomáhali, ale i v tom neziskovém sektoru, kde třeba teď se Šárkou Prchalovou dáváme dohromady firmy, které dětem přispějí hračkami, oblečením a dalšími věcmi.

Zamyslete se i vy. Až příště uvidíte, že někdo žádá o vaši pomoc, nemyslete hned na svoji peněženku. Zkuste vymyslet něco lepšího.

A jděte příkladem.

Jako my.

A Honza, Marcel a Kamil.