Jak nám do kanceláře přišlo balení cukru

Znáte ty situace, kdy něco řeknete a ono se vám to nakonec vyplní? Mně se to stalo dneska. Den před plzeňským barcampem jsem seděl v pizzerii s Pavlem Ungrem, Honzou Kaliankem a jeho přítelkyní Sweniou. Bavili jsme se o mnoha věcech a samozřejmě si i objednali.

Já neměl hlad a v jídelníčku typické restaurace mě zaujalo kakao. Rozhodl jsem se tedy, že si jako jediný nedám pizzu, ale zvolím tento mléčný nápoj. Když mi ho servírka přinesla, neváhal mě s tím Pavel i vyfotit.

Zábava ale pokračovala. Z legrace jsem utrousil, že si v pendolinu beru cukřík, co mi přinesou, když si objednám kafe, a nosím je k nám do kanceláře, abychom snižovali firemní výdaje, čehož se zase chytil Honza a celou záležitost vyšperkoval tak, že se ze mě stal chudák, co nemá ani na cukr a je potřeba ho podpořit! Slíbil mi, že nám sem cukr pošle.

No… a nebyl by to Honza, aby ho fakt neposlal.

Honzo a Swenio, díky! To se vám povedlo! Navíc jste se trefili i do dne, kdy mám svátek, a opravdu mě tohle překvapení pobavilo. 🙂

Jsem pravděpodobně první v historii jejich firmy, komu neposílali boty, ale cukr. Přemýšlím, že si teď budu před Honzou vymýšlet více věcí, které bych zrovna potřeboval a které by mi mohl z Vodňan do Olomouce posílat. 🙂