Jiří Rostecký

Jak být šťastný podle Mariana Jelínka?

12. 2. 2020

Včera jsem poprvé navštívil akci Elegantního Česka, za kterým stojí Pavlína Kvapilová. Hlavním hostem byl emoční kouč Marian Jelínek a hledali jsme odpověď na otázku, jak být šťastný. Mám zase několik stran poznámek, ty nejlepší jsem pro vás vypsal zde:

Mario Lemieux je jedním z nejslavnějších hokejistů světa. Jeho kariéru ovšem zbrzdila nečekaná překážka – rakovina. Na 3 roky ho vyřadila ze hry a většina trenérů ho už dávno odepisovala. Nehrát 3 roky, ještě k tomu v NHL, znamená pro většinu hráčů konec kariéry. Po 3 letech se ale Mario vrátil a začal znovu řádit. V nejvyšší hokejové lize světa dokázal dát i 5 bodů za zápas a zařadit se opět mezi ty nejlepší.

Když jel Jaromír Jágr společně s Marianem domů z jednoho zápasu, společně známkovali Jaromírův výkon na stupnici od 1 do 7. Marian mu dal 7, protože ten večer Jaromír zářil a podal naprosto fantastický výkon. Byl nejlepším hráčem na ledě. Jaromír si ale dal pouze 6. Jakmile zjistil, jakou známku mu dal Marian, šlápl na brzdu, že jeho kouč málem vyletěl předním sklem ven, a řekl mu: „Jak mi, ty vole, můžeš dát sedmičku? To jsi neviděl, jak jsem to podělal, když…“

Marianovi jsem včera položil otázku, jak si ti nejlepší z nás dokáží udržet co nejvyšší výkon ve své práci, i když se jim něco v životě nedaří. Často máme na sportovce, umělce, ale třeba i manažery a podnikatele tendenci nahlížet jako na stroje. Oni jsou přeci špička a nás nezajímá, že Jarda hraje špatně, protože se právě rozešel s přítelkyní a vnitřně trpí. Nás zajímá, jestli dal gól. Znám spoustu lidí, které nějaká taková událost potkala a doslova je vyřadila ze hry.

Marian na to vyprávěl příběh o jednom hokejistovi, kterému dva dny před mistrovstvím světa umřeli rodiče. „Volal jsem mu, že může zůstat doma a zápas vynechat. Jenomže on mi řekl, že hrát chce, protože alespoň při těch 3 hodinách hry na to přestane myslet.“ Musíme se smířit se skutečností, že v životě hrajeme spoustu rolí a není pravidlem, že se nám v každé z nich bude najednou dařit. Můžeme být zrovna velmi úspěšní v práci, ale může se nám to kazit v osobním životě. Ti nejlepší dokáží v těchto rolích přepínat. „Pokud něco opravdu milujete, nemáte prostor na jiné myšlenky,“ dodal Marian.

O lásce jsme se bavili několikrát. „Láska je největší síla ve Vesmíru, ale pokud míří špatným směrem, dokáže neskutečně ublížit,“ začal Marian s tím, že pokud někdo miluje třeba moc nad jinými lidmi, měli bychom ho od ní držet co nejdál. „Hitler byl také ve flow. Pokud ale chcete něco opravdu hodně, může začít trpět vaše etika a za chvíli už nabízíte úplatek nebo uděláte něco jiného.“

Co ale dělat s člověkem, který o to, co miluje, přišel? Marian vyprávěl příběhy hokejistů, u kterých trvá přibližně 3 roky, než po konci své kariéry dokáží zaplnit emoční díru, která v nich vznikla. Mnozí ji vyplňují třeba gamblingem, mladou holkou a často to nekončí dobře. „Tomu člověku musíme ukázat, že život není jenom o tom a že je mnohem bohatší. Ano, chvilku to bude bolet, ale to je normální. Za nějakou dobu si třeba řeknete, že jste za to rádi,“ radil Marian.

Měl jsem mu chuť zatleskat vestoje, když mluvil o dnešní společnosti. V ní jsme naprosto ztratili smysl pro zodpovědnost vůči ostatním. „Je strašně důležité, abychom pustili ženu do dveří, abychom jí pomohli s kabátem a abychom jí nechali sednout v tramvaji,“ začal a dodal: „Pokud dítě vyrůstá v prostředí, kde se maminka s tatínkem nikdy neobejmou nebo kde se krade, pak se do budoucna velmi pravděpodobně bude chovat stejně. My dnes nadáváme na miléniály, ale oni se s těmi mobily nenarodili. Vaše dítě bude takové, jaké před ním budete i vy.“

Za jeden z největších omylů lidstva bych označil to, o čem Marian mluvil v souvislosti s potěšením: „Dobré jídlo je potěšení. Stejně tak je potěšením to, že sbalíte holku na baru, že máte dobrý sex nebo že jste si něco koupili. Jenomže potěšení pomine a za chvíli už o tom nevíte.“ Dnes jsme velmi dobří v tom, jak sami sebe potěšit. Jsme ale velmi slabí v tom, jak v sobě budovat dlouhodobou radost. „Naučme se mít radost celý den s tím, že možná přijde i řada potěšení. Milujme život, ale chtějme od něj co nejvíc.“

Líbilo se mi, že Marian dokázal být v některých svých odpovědích i poměrně tvrdý a nekompromisní. 30 let ve sportu, kde se podle mě pravda říká častěji a hlasitěji, je na něm vidět. „Pokud se člověk špatně stravuje, tak se jednoduše nemá rád. Ten člověk si sám sebe neváží. Pracuji s obézními lidmi, co toho o dietách ví mnohem víc než já. Jenomže potom jdou a dají si opět něco nezdravého,“ řekl a vzpomněl na další radu od svého otce: „I to nejlepší a nejkrásnější semínko nevyroste, když zapadne do pouště. To semínko potřebuje úrodnou půdu.“

Marian v zásadě opakoval všechno, co už bylo mnohokrát řečeno a co už dávno víme. Přiznal ale, že „když něco slyšíme nebo vidíme, moc si to nezapamatujeme“. Skutečná emoce totiž vzniká tehdy, když si to prožijeme.

Když se zamyslím nad svým vlastním životem, tak největší a nejrychlejší posun jsem vždy zažil tam, kde jsem se plně soustředil na danou činnost, nepřemýšlel jsem nad negativy a chtěl od života víc. Každý ten posun se ovšem stal pouze tehdy, když jsem vystoupil ze svého komfortu. Bylo to, když jsem jako dítě s 5letým zpožděním začínal hrát hokej, když jsem zavíral moji první firmu a začal budovat MladýPodnikatel.cz, když jsem potkal první úspěšné osobnosti a měl z nich obrovskou trému, když jsem začínal natáčet první rozhovory, když jsem měl první vážný vztah a nevěděl, jak na něj, nebo když jsem měl poprvé oslovit cizí holku a říct jí blbé „ahoj“.

Jenomže ať už dosáhneme čehokoliv, nesmíme zapomenout na to možná nejdůležitější, co nám včera Marian řekl: „Na úspěch nejsme připraveni. Budujeme všechny ty vnější věci, ale potom je tady náš vnitřní svět. A v něm úspěch nemusíme unést, pokud nemáme pevně srovnané hodnoty.“

Svým klientům Marian připomíná, že nejsou jen hokejisté nebo třeba manažeři. Jsou mnohem víc.

Nezapomínejme na to ani my.

Už dnes se odehraje další z našich životních zápasů a je úplně jedno, zda to bude na ledě nebo ve vaší firmě. Stejně tak se ale dneska rozhodne o tom, jací jsme lidé a zda jsme i přes to všechno, co se nám děje, dokázali mít radost a být vzorem pro ostatní.

Ani my totiž nejsme jen hokejisté.

Díky Pavlíně za super večer. Včera odehrála skvělý zápas!

Poslechněte si můj rozhovor s Marianem Jelínkem.

12. 2. 2020

Komentáře čtenářů:

Co na můj článek říkáte vy?