Díky těm, co pomáhají. A díky těm, co chtějí pomoct

Je zajímavé sledovat, jak se průběhem času mění můj přístup k různým konferencím. Dříve pro mě byly zdrojem vzdělávání a nových kontaktů. Bral jsem to skoro jako povinnost, pokud chci poznat lidi z oboru a dostat se mezi komunitu inspirativních profesionálů.

Dnes mám „networkingu“ až příliš. Denně s někým natáčím, denně s někým připravuji nový rozhovor a denně sedím s nějakým inzerentem nebo partnerem. Všechno jsou to zajímaví lidé, kteří mě nejen inspirují, ale také vzdělávají.

Tím pádem pro mě konference z toho původního slova smyslu ztratily smysl. Našel jsem ho ale v něčem jiném. Staly se pro mě totiž způsobem, jak se přiblížit k mým fanouškům.

Včera na MarketingOnu v Ostravě za mnou přišel 22letý borec. Řekl mi, že díky mým videím se začíná věnovat marketingu, rozjel nějaké projekty a spoustu věcí pochopil. Dokonce má cíl – abych natočil rozhovor i s ním.

To vám samozřejmě udělá obrovskou radost. Nebyl první takový. Ještě větší radost vám ale udělá to, že ještě na místě ho dokážete seznámit s fajn lidmi, které by třeba vůbec nepoznal, a dohodneme mu s nimi zajímavé spolupráce. Mohou ho posunout v tom, v čem se chce do budoucna realizovat, v čem se chce vzdělávat a co ho baví.

Najednou ten člověk odchází ne jen s tím, že jsme spolu pokecali, ale i s tím, že jsem mu pomohl udělat další krok. Odchází nadšený a plný elánu a motivace. A proč? Protože tehdy na začátku, když jsem byl na všech těch konferencích poprvé a bál jsem se někoho oslovit, jsem přesně něco takového potřeboval. Někoho, kdo by mi řekl „hele, tohle je Pepa a myslím, že by bylo fajn, kdybyste pokecali“. Někoho, kdo by mi napověděl, co dál, a dokázal mě popostrčit.

Děkuju těm, co mi s tím před lety pomohli. A díky za každou příležitost, kdy mohu pomoci někomu i já.

Pár fotek z MarketingONu: