Jiří Rostecký

Co si přeji, aby se změnilo po Marketing Festivalu 2014?

3. 11. 2014

Na svůj blog často píši recenze akcí, které navštěvuji. Už jsem si i všiml, že je někteří čtenáři očekávají a dokonce se mě už pár organizátorů různých akcí ptalo, zda a jak o nich napíši. Snažím se ale psát pouze o akcích, které skutečně stály za to a které si zaslouží prostor na tomto blogu. Marketing Festival mezi ně rozhodně patří. Tentokrát to ale nebude recenze. Spíše takové menší zamyšlení, prosba a shrnutí toho, co se mi honilo hlavou cestou z Brna do Prahy.

Začal omluvou, že prý neumí přednášet. Nakonec si Filip Podstavec zasloužil jako jediný řečník potlesk ve stoje. Nevstali sice všichni, ale třeba u největší hvězdy festivalu, Avinashe Kaushnika, nevstal vůbec nikdo. Organizátoři už předem avizovali, že se Filip na svoje vystoupení připravoval několik měsíců a že vyvíjí i nějaký nástroj. Prostě se říkalo, že to bude velké. Ale nikdo neříkal, jak moc.

Pro mne byl Marketing Festival první životní zkušeností se zahraničními řečníky. Na různé konference jezdím poslední dva tři roky, objel jsem většinu těch „největších“ a viděl jsem na nich mluvit nejznámnější a nejčastější české spíkry. Člověku by se až chtělo říct, že to jsou ti nejlepší.

Když jsem ale sledoval vystoupení řečníků na Marketing Festivalu, připadal jsem si, jakoby to bylo poprvé, co jsem byl na nějaké konferenci. Viděl jsem do detailu propracované prezentace, které snad ani nevím, jak se dají vytvořit, velmi dobře připravené řečníky a především daty nacpané přednášky, z nichž by skoro každá vydala na vlastní knihu.

Bohužel na českých akcích to tak často není. Už asi třikrát jsem viděl nějakého českého spíkra, který dodělával přednášku pár minut před jejím začátkem. Někteří si vytvoří jednu prezentaci a s ní objedou hned několik akcí, kde je vždycky velká část stejného, opakujícího se obecenstva.

Já samozřejmě nechci všechny házet do jednoho pytle. Nechci ani říkat, že se v Americe všichni připravují měsíce dopředu, ale když si vzpomenu na důvod, proč Jindra Fáborský festival pořádá, tedy kvůli podpoře vzdělávání v digitálním marketingu, tak si tak nějak říkám, zda jeden festival stačí a jak jeho vizi naplnit co nejvíce. A zda by pomohlo, kdybychom si z přednášek některých spíkrů odnesli nejen to, co říkají, ale i to, jak to říkají, jak se na to připravovali, co do toho dali a jakou jim to dalo práci.

Umíte si třeba představit, kdyby Avinash vytáhl přednášku, kterou měl už na několika jiných konferencích a nijak ji nepozměnil? Nebo kdyby Dr. Pete mluvil jen o americkém Googlu a na český vůbec nemyslel? A kdyby řada dalších řečníků, kteří mají také jen 24 hodin denně a o jejich čas má zájem podstatně více lidí, strávila nad přípravou svých prezentací jen hodinu, maximálně dvě? Nebo dokonce jen jeden celý den?

Pro mě osobně jsou podobné akce obrovskou příležitostí, jak se vzdělávat. Jsem vděčný jejich organizátorům a jsem strašně moc rád, že na nich mohu vidět přední české specialisty, úspěšné podnikatele a mnoho dalších zkušených lidí. Jenom bych si přál, aby zejméně ti nejlepší z nich byli ještě lepší. Aby se nespokojili s českým průměrem a do přednášek dali ještě víc. Abychom se z Marketing Festivalu nepoučili jen my, co tam chodíme poslouchat, zapisovat si a učit se od zkušenějších, ale i ti, od kterých se budeme učit příště.

Chápu, že tohle byl extrém, ale přeci… není ta myšlenka super? Může Marketing Festival posunout dopředu i české spírky? Překvapí nás někdo? Bude se někdo inspirovat? Nebo k tomu přistoupíme tak, že to byl velký festival, profesionální řečníci a že my na to nemáme?

Podle mě máme neuvěřitelné štěstí, že se u nás taková akce uspořádala. A můžeme si z ní vzít inspiraci, i když nejsme Američani. Konec konců, Filip Podstavec je toho důkazem.

Za me hvezda festivalu! @filippodstavec #mktfest

Fotka zveřejněná uživatelem Jiří Rostecký (@jirirostecky) dne

3. 11. 2014

Komentáře čtenářů:

Co na můj článek říkáte vy?