31. 12. 2017
tl;dr verze: Přál bych si, aby byl svět takový, jaký je. Ale my, abychom byli lepší.
Verze pro ty, kteří to chtějí také a rádi tomu věnují víc než 2 věty:
Věřím tomu, že v každém člověku v našem okolí můžeme rozvíjet potenciál. Stačí k tomu málo. Mnohdy jen doporučení, dobrá rada, propojení dvou lidí či předání zkušenosti. Sám si pamatuji, jak mi mnohokrát pomohly rady jiných, a proto bych si přál, abychom nepřemýšleli jen nad vlastním potenciálem, ale i nad potenciálem lidí kolem nás.
Mrzí mě, kolik vidím lidí, které někdo brzdí. Může to být životní partner, může to být obchodní partner, mohou to být rodiče, může to být kdokoliv jiný. Přál bych si, abychom se více obklopovali lidmi, kteří v nás věří, aby bylo jednodušší si ty lidi kolem nás najít a vybírat a abychom si navzájem dodávali odvahu. A také, abychom se zamysleli, zda tou brzdou pro jiné nejsme my sami.
Lajk není podpora. Když vám někdo v reálném světě ukáže zdvižený palec, je to prima gesto, ale váš život to nejspíš nezmění. Vždycky mě zamrzí, když naše snaha někoho podpořit skončí u kliknutí myší. Přitom většinou stačí málo – sám jsem letos mnoha lidem pomohl jenom tak, že jsem rozeslal pár e-mailů. A pro Katku Wich z Radosti dětem to podle jejích slov „znamenalo jeden z důležitých úspěchů a radostí roku 2017“. Méně klikejme, více přemýšlejme nad skutečnými činy.
Letos, stejně jako loni, jsem četl spoustu zlých komentářů. Některé nebyly adresovány mně, jiné ale ano. Dočetl jsem se spoustu ošklivých věcí, nepříjemných narážek a přehnaně tvrdé kritiky. Přál bych si, abychom komentovali méně, nehnali se za úchylnou radostí z počtu lajků a abychom spíš než to řekli jiným svůj názor do očí, diskutovali s nimi o něm a pomohli jim ho pochopit. Napsat komentář neznamená projevit názor. Získat za něj spoustu lajků neznamená mít pravdu.
Mrzí mě, kolik lidí si nemá, s kým povídat. Nemá, s kým probírat svoje plány, nápady, sny a problémy. Přitom řešení mnoha mých problémů mi přineslo to, že jsem se o nich před někým zmínil. Moje prvotní nápady se často staly mnohem lepšími, když jsem je s někým probral. Chci, abychom všichni měli přátele, se kterými můžeme mluvit, budou k nám upřímní a budou rozšiřovat naše obzory. Pavla Lokajová to včera večer pojmenovala „support group“. Tak ať je ta grupa co největší!
Všichni svádíme boj za to, čemu věříme, po čem toužíme a čeho bychom chtěli dosáhnout. Často to nemáme jednoduché a nedaří se nám. Výsledkem je to, co vidí ostatní, ale pozadí té dřiny už nevidí nikdo. Oceňujme se navzájem, pochvalme ty, jejichž práce se nám líbí, napišme jim „díky“ za to, co pro nás dělají. Ze zkušenosti vím, že taková zpráva od někoho, od koho byste to nečekali, neskutečně potěší.
Aby pro nás mobil nebyl jen prohlížečem Facebooku a dalších stránek. Aby pro nás tablet nebyl jen okénkem do virtuálního světa her. Abychom nevyužívali každé příležitosti, kdy se můžeme pochlubit tím, že doma nemáme televizi, protože náš mozek dosud nepřišel na žádné její využití, které by neznamenalo prokrastinaci. Přál bych si, aby nám technologie dělaly život lepším, aby nám pomáhaly dosahovat našich snů a aby pro nás byly skutečnou přidanou hodnotou.
Minimalismus a jednoduchost jsou vítaným trendem webového designu, ale život není jako vzhled vašich webových stránek. Je komplikovaný a ne vždy si vystačí s jednoduchým vysvětlením. Lidé nevolí podle vás špatné strany jenom proto, že jsou hloupí. Lidé nečtou konspirační weby jenom kvůli bulvárním nadpisům. Lidé nemají málo peněz jenom proto, že jsou neschopní a líní. Vždycky je za tím vším mnohem víc.
Mě fakt nebaví jezdit tramvají, kde vás všichni chtějí propíchnout pohledem, dávat peníze do ruky pokladní, která mě chce nejspíš zabít, a sedět na schůzkách naproti lidem, kteří podle svého obličeje ztratili smysl života. Usmívejte se! Lidé vás budou mít raději a vy budete mít raději sami sebe.
V médiích čteme zprávy, které nejsou zrovna pozitivní. Jako společnost řešíme mnoho velkých problémů a ačkoliv ty naše „české“ problémy vypadají mnohdy za hranicemi jako banality, nemůžeme je podceňovat. Jenomže já se bojím, že přílišným věnováním pozornosti těmto problémům, které nás přesahují, zapomínáme na ty jiné problémy, které můžeme vyřešit sami a nyní. Ty problémy kolem nás. Ty maličkosti, které mohou změnit náš život. Teď hned.
Vím, že si toho přeji hodně. Ale kdyby se mi splnilo alespoň jedno z těch přání, bylo by to úžasné. A potřeboval jsem vám to říct.
Přeji vám všem krutě dobrý rok 2018.
2️⃣0️⃣1️⃣8️⃣
31. 12. 2017
Na váš článek musím říct, že všechna vaše přání jsou i moje přání. Snad se nám splní, ne jen jedno.
hezký a inspirativní článek, děkuji 🙂 bod 1 mě vyloženě potěšil.