Na blogu mám bez tohoto 16 článků, které obsahují celkem 99 komentářů. Velice děkuji všem mým čtenářům, pro jeden článek připadá tedy průměrně 6 komentářů, což je důvod, proč články píši. Vřelé díky. Doufám však, že mi i toto někdo nezávidí, jelikož právě o závisti je tento článek. Píši jej z menšího rozhořčení, protože tuto vlastnost skutečně nesnáším. Bohužel se mě týká a já nemohu přijít na to, proč mi lidé závidí, jaký k tomu mají důvod, co mi vůbec závidí a co z toho vlastně mají…
Jak jsem si v poslední době uvědomil, tak jsem v hudbě neskutečně nevybíravý. Za poslední rok jsem se neskutečně změnil a zjistil jsem, že nemám jasně stanovený žádný hudební styl, který by mě vystihoval. I přesto, že hudbu miluji, tak moje hudební soustředění nespadá jen pod jeden hudební styl, ale hned pod několik. Miluji disko, ale stejně tak se mi líbí rock a v poslední době jsem se zamiloval do rapu. Je to se mnou těžké, nedokážu si vybrat, ale vždy najdu to, co se mi v danou chvíli líbí. Asi jsem prostě jen hudební prostitut a beru všechno…
Jelikož bych asi měl na blogu psát slušně a reprezentativně, tak jsem záměrně zvolil slovo “svině” v nadpise proto, protože vystihuje i označení zvířete, respektive “prasete“. Napadlo mě více slov, ale také mě napadlo napsat článek více odvázaně a s větším zapojením srdíčka. Právě proto jsem si dovolil sesmolit pár vět o tom, co se kolem mě děje, co se dozvídám a třeba se v komentářích dozvím, kdo je ve skutečnosti větší svině. Jestli chlap nebo ženská. Jistě, chlap odpoví ženskou, ženská chlapa. Je to logické a zcela normální. Já se nad tím však zamyslím trošku jinak, třeba tím, že Vám sdělím svoje příběhy.
Také patříte mezi ty, co nemohou pracovat, když jim bliká nový email, někdo jim píše na ICQ nebo Facebook ukazuje nové události? Já mezi nimi jsem a rád Vás ujistím, že se jedná o závislost a ta Vám kazí práci. A to poměrně nehezkým způsobem. Bohužel si velmi málo uvědomujeme, že všechny tyto záležitosti počkají. Ten, kdo píše na ICQ, se nezblázní. Události na Facebooku chvíli počkají a email není jako telefon, aby se odpovídalo ihned a nemohlo se chvíli počkat. To samé platí pro ostatní, jako například Skype, MSN, Jabber, ale třeba i pro blbou SMSku a tak dále.
Áchjo. Tak je to tady zase. Začíná školní rok a já si nemohl nechat ujít jeden článek právě o této události. Nazval jsem se “Tak jdem všichni sborem, za tim školnim morem.”, k čemuž mě vede představa nakažení chorobou zvanou “Šprtání“, která se díky učitelům projevuje tak od 2. září a obsahuje nejen ustavičnou potřebu něco číst v nudných učebnicích, ale zároveň ten neťastný pocit a obavy nad tím, že něco nemáte, něco jste neudělali a něco Vás čeká. Zase a opět řešení školy, nervy před písemkami a ohryzané nehty na nepopsaných papírech určených pro test. Ano, to jsem já ve škole…
No, nadpis jsem zvolil trošku s nadsázkou, ale jak je vidět, tak coby reklamní tahák Vás to přinutilo na článek kliknout a ta menšina z Vás, co si přečte více, než tuto větu, se dozví maximálně to, že počítač jedné dámy je nakažený virem a skrze ICQ se jí ho povedlo mi poslat. A nejen mě. Stejnou zprávu dostalo více lidí. Já teď trávím noci odvirováváním v době, kdy skutečně nemám co dělat, nemám žádnou práci a mám čas na řešení takovýchto kravin.
Článek s troška jiným tónem prosím neberte doslova a pojměte ho s humorem. Nejsem navíc zrovna specialista na viry.
Pár dní u mé kamarádky, ze kterých jsem si přinesl svůj názor na české školství, mi ukázalo ještě jednu věc v pravém světle. Internetovou seznamku Lidé.cz a další. Osobně nejsem ten typ člověka, který by spoléhal na internetové seznamky. Nevím, jestli bych se dokázal věnovat někomu, kdo pro mě nic neznamená (není uživatel, zákazník, partner…), aniž bych ho znal, podíval se mu do tváře a znal jeho tón řeči, přístup a podobně. Sama tyto služby navštěvuje a ano, i já jsem se ze samotné zvědavosti stal uživatelem Lidé.cz…